Katar se nachází na Katarském poloostrově přibližně oválného tvaru, který vybíhá od svého jihu, kde je napojen na podstatně větší Arabský poloostrov, severním směrem do Perského zálivu, a to až do 160 km vzdálenosti. Šíře poloostrova dosahuje 80 km. Několik menších ostrovů, které mu rovněž náleží, je ovocnářsky naprosto bezpředmětných.
Severní polovina země je díky pedologickým kvalitám a vodním zdrojům nesrovnatelně příznivější než jižní část státu, která je z většiny tvořena písečnou pouští, nezřídka s dunami, solnými pánvemi a vápencovými plošinami. Severní část je kvalitou povrchu lepší, ale i tak je tvořena hlavně půdami písčitými, silně zvětralými, místy i mělkými hlinitopísčitými. Reliéf povrchu je převážně plochý s menší, nevýraznou kopcovitou oblastí tvořenou sádrovcem na západě poloostrova. Stěžejní odvěká místa pro zemědělství jsou místa bezodtokých terénních depresí (rawdas), kam se stahuje srážková voda a jímá se v podzemních kolektorech. Podstatně méně je koryt nepravidelných vodních toků (vádí). Předpokládá se, že do několika let budou historicky naakumulované zásoby podzemních vod zcela vyčerpány. Již dějinným problémem je zasolování půd závlahovým zemědělstvím, přičemž značná část podzemních vod má také zvýšenou slanost. Katarské podnebí v rámci území státu je docela vyrovnané, neboť zde nejsou patrné vlivy způsobené rozdílnými nadmořskými výškami, území státu je malé a jen opravdu drobné rozdíly jsou mezi pobřežím a vnitrozemím. Horké pouštní klima se vyznačuje extrémně vysokými teplotami během dlouhého léta. Během těchto pěti měsíců (květen až září) se denní teploty pohybují okolo 40 °C, přičemž v červnu až srpnu nezřídka atakují 50 °C a navíc během července a srpna ani noční teploty zpravidla neklesají pod 30 °C. Minimálně od počátku června do konce září se v podstatě nevyskytnou žádné srážky. Jarní měsíce (březen, duben) a podzimní (říjen, listopad) jsou přijatelně teplé s občasnými malými srážkami v prvním uvedeném období a minimálními srážkami v druhém. Zimní měsíce (prosinec až únor) jsou typické denními teplotami obvykle v rozmezí 22–25 °C a nočními mezi 14 a 16 °C. Noční teploty mohou klesnout výjimečně i na hodnoty blížící se bodu mrazu ve vnitrozemí, na pobřeží pak několik stupňů nad nulou. Více než ¾ ročních úhrnů srážek spadne od počátku prosince do konce března. Celkově jsou nízké a pohybují se ročně v množství od 50 do 100 mm. Dnů s dešťovými srážkami bývá maximálně do deseti v roce. Srážky přicházejí zejména v krátkých prudkých bouřkách. Nedostatek srážek „vyvažuje“ množství slunečního svitu, které je cca v úrovni 3,4 tisíce hodin. Jasnou oblohu obvykle narušují jen občasné pouštní prachové bouře. Přirozená flóra je druhově i rozšířením poměrně chudá, zvláště v případě dřevin a přirozeně i těch ovocných. Rovněž schopnost adaptability ovocných plodin z jiných částí světa je díky přírodním a klimatickým podmínkám silně omezená.
Ovocnářství a vinohradnictví
Charakter Kataru, coby velmi chudé země s minimálními zdroji, se od základu změnil s počátkem exportu ropy v roce 1949 a posléze ještě více s nabytím nezávislosti v roce 1971 a objevem třetích největších ložisek zemního plynu na světě, přičemž rozloha celého státu je srovnatelná se součtem plochy Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. V současnosti je Katar extrémně bohatou zemí, což se promítá ve většině ohledů. V měřítku výkonu ekonomiky v HDP na obyvatele v paritě kuní síly je Katar již několik let nejbohatší zemi na světa, a to ještě před dramatickým růstem cen zkapalněného zemního plynu, který je hlavním exportním artiklem státu. Práce v ovocnářství na všech úrovních zajišťují v podstatě výhradně najatí zahraniční pracovníci (místní občané jsou v populaci státu zastoupeni přibližně jen 10 % a 94 % zaměstnanců ve všech sférách tvoří cizinci). Klasické místní venkovská sídla navíc trápí rapidně rychlé vylidňování. Zemědělství je ekonomicky naprosto nepodstatnou záležitostí. Dříve vzácné přírodní zdroje sladké vody jsou nahrazené sladkou vodou z energeticky náročných odsolovacích zařízení. Katar patří spotřebou mezi nejvíce energeticky spotřebitelské země v přepočtu na obyvatele na světě.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2023.*
Text Ing. Jiří Kaplan
