Ovocné druhy mírného pásu potřebují k dokončení svého životního cyklu během vegetačního klidu (dormance) akumulovat určité množství chladu, které je odrůdově specifické. Toto období chladného počasí je možné hodnotit v hodinách (Chill hours; CH). V průběhu dormance dochází u ovocných stromů k přechodnému zastavení nebo omezení fyziologických procesů. V klimatizované komoře bylo v letech 2017 až 2023 testováno celkem 64 odrůd třešní na požadovanou délku chladného období.
Výsledky potvrdily rozdílné požadavky na délku období chladu u hodnocených odrůd. Nejnižší požadavek na délku období chladu byl vyhodnocen u odrůd Adélka a Koburska rana (méně než 500 CH) vypočítanými podle Chilling Hours Model. Odrůdy Kasandra, Kišiněvskaja a Klecanska vykazovaly nízký až střední požadavek (v rozmezí 500–750 CH). Se středním až vysokým požadavkem (750–1000 CH) bylo hodnoceno 40 odrůd. S vysokým požadavkem na délku období chladu (1000–1500 CH) bylo hodnoceno 21 odrůd. S velmi vysokým požadavkem (nad 1500 CH) nebyla žádná odrůda hodnocena.
Vzhledem k sezónnosti produkce třešní je snaha producentů prodloužit dobu sklizně a následně prodloužit dobu prodeje v období, kdy jsou na trhu vysoké ceny. Možným řešením je pěstování velmi raných a velmi pozdních odrůd. Dalším řešením je přemístění produkce do teplých oblastí, kde odrůdy dříve dozrávají. Rozšíření pěstování do teplejších oblastí je však omezeno požadavkem odrůd třešní na délku chladového období v době endodormance stromů. Vzhledem ke změně klimatu, která v současnosti probíhá, a současné snaze rozšiřovat produkci třešní do teplejších oblastí, potřebují pěstitelé znát informace o požadavcích odrůd třešní na délku chladného období. Oblasti s nízkým obdobím chladu (30–70 CP; 300–700 CH; 700–1 000 UCU) byly detekovány ve většině subtropických oblastí (Luedeling et Brown 2011). V těchto klimatických podmínkách lze úspěšně pěstovat odrůdy s požadavkem na období chladu menším než 500 CH (teploty v rozmezí 0–7,2 °C). Očekává se, že globální oteplení o 2 °C bude dosaženo přibližně do roku 2050. Tato úroveň oteplení negativně ovlivní spolehlivou expozici třešní na chlad v době endodormance v některých pěstitelských regionech v jižní Evropě. V případě vývoje horšího předpovědního scénáře globálního oteplování tak může být v budoucnu požadavek na délku chladu limitujícím faktorem pěstování. Údaje o požadavcích odrůd třešní na chladové období doplněné o informace průběhu teplot v době dormance stromů pro konkrétní lokalitu pěstování může připravit pěstitele třešní na dopad změny klimatu (Luedeling et Brown 2011).
Text a foto Ing. Radek Vávra Ph.D.,1 RNDr. Tomáš Litschmann,2 1VŠÚO Holovousy, 2AMET Velké Bílovice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2023.*
