01.10.2004 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

90tiny významného univerzitního profesora, vynikajícího vědce a praktika v botanických disciplínách a zahradnictví

8. března 2004 se dožil v psychické i fyzické čilosti a v plném životním optimizmu svých devadesátých narozenin univerzitní profesor, významný odborník, vědec a publicista, náš milovaný a svými žáky uznávaný prof. Dr. Ing. Jaroslav Podešva, CSc. Ačkoliv se o tom dříve mnoho nemluvilo, byl to vlastně on, který od čtyřicátých do poloviny šedesátých let minulého století předával našemu zahradnickému výzkumu a praxi nové moderní pěstitelské technologické impulsy.

. Právě jeho zásluhou a jeho žáků postupně docházelo k oživení a vyšší intenzifikaci zahradnické produkce. Byl to on, který cenné poznatky z experimentů vědce světového jména profesora Dr. Rudolfa Dostála z botanické experimentální morfologie, dovedl takticky uvádět do užitečného praktického využití. Není to žádná nadsázka, když se řekne, že Podešva v oné poválečné a následné době (po roku 1945 a dalších) vtiskl rozvoji našeho zahradnictví, jak ve výzkumu, tak praxi i ve výchově zahradnických odborníků, nové perspektivy. Ostatně, mnozí z jeho žáků v průběhu doby, jak v českých zemích, tak i na Slovensku, stanuli na významných postech a utvářeli tak rozvoj naší zahradnické praxe. I když mnoho vykonal zvláště pro zelinářství, stranou nezůstalo ani ovocnictví a květinářství. Taková jména jako: Oberthová, Hnizdík, Hričovský, Župník, Pevná, Michálek na Slovensku a Holman, Černý, Dvořák nebo Tupý v Čechách a na Moravě jsou toho potvrzením. Je jich však mnohem a mnohem více. Díky jemu a díky iniciativě a výsledkům práce jeho žáků.
Podešva měl mimořádnou schopnost nadchnout své žáky, měl vždy čas a pochopení pro diskuse s nimi a cítil se mezi nimi dobře a oni jej milovali. Byl opravdovým učitelem i rádcem, kolegou.
Pochází z Ostravska (z býv. Moravské Ostravy). Přesto, že s vynikajícími výsledky absolvoval svá středoškolská studia na tehdejší reálce, velice inklinoval k biologickým vědám. To jej přivedlo ke studiu na tehdejší významnou Vysokou školu zemědělskou v Brně. Přitahovala ho zvláště botanika, kterou tehdy přednášel s neobyčejným zápalem a fundovaně již vzpomínaný profesor Dostál. Již ve třicátých letech min. stol. jeho jméno bylo známo nejen v Evropě, ale i v zámoří (v USA). Nebylo divu, že již po dobu svého vysokoškolského studia se podrobněji sbližoval s pracemi na botanickém ústavu prof. Dostála. Dokonce již v roce 1933 publikoval svojí výzkumnou prvotinu: „O vzrůstových látkách u rostlin“, která byla otištěna v časopise Vesmír. Tento časopis, který si stále uchovává svojí vědecko-populární úroveň, vždy dával prostor pro publikování mladých odborných a nadějných talentů.
Bylo tedy zcela samozřejmé, že po ukončení vysokoškolského studia na VŠZ v Brně, v roce 1936, nastoupil coby asistent na ústav botaniky u profesora Dostála. Svojí počáteční výzkumnou práci orientoval na studium fytohormonální problematiky klíčení rostlin.
Po násilném uzavření českých vysokých škol v listopadu 1939 pokračoval na svých výzkumech mimo školu, na ústavu botaniky. Současně se tak častěji dostával do přímějšího styku a do spolupráce s odbornou zahradnickou praxí. Zvláště plodné byly jeho kontakty se zahradnickou školou a pěstitelskou praxí v oblasti tzv. „Moravského Erfurtu“, což v jistém období bývalo označení pro známou zahradnickou oblast Bzenecka. Tak si mohl bezprostředně „v terénu“ ověřovat výsledky svých experimentů.
Krátce po ukončení II. světové války (1939 – 1945), se vrací na své pedagogické působiště na VŠZ v Brně. Ještě v roce 1945 obhájil svojí doktorskou disertační práci na téma: „O morfogenním vlivu některých fytohormů a vitaminu C na různé odrůdy zeleniny“. Své biologické vědomosti si následně ještě prohluboval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 1947 získal absolutorium. V tomtéž roce se ještě na VŠZ v Brně habilitoval na docenta pro obor speciální botanika. Stal se soukromým docentem a na botanickém ústavu mj. zajišťoval speciální přednášky o rostlinných hormonech.

Na podzim roku 1947 byl na VŠZ v Brně, tehdejším hospodářském (dnes agronomickém) oboru, zřízen tzv. směr vinařsko-zahradnický, v rámci kterého byly ustaveny zahradnické ústavy a mezi nimi i ústav zelinářství. Původně vedoucím byl doc. Dr. Ing. Karel Kočnar, kterého od roku 1949 vystřídal docent Podešva. Po zřízení Katedry zahradnictví a jejím přemístění v roce 1952 – 1953 do Lednice na Moravě tam také přešel Podešva se svým ústavem zelinářství. Velmi se zasloužil o jeho vybavení a rozvoj a zajistil mu kontakty s vědecko-výzkumnými pracovišti nejen u nás, ale i v té době dostupnými zahraničními institucemi. Značnou péči věnoval experimentální práci studentů a pokusné činnosti vůbec. V roce 1954 svojí druhou habilitací v oboru zelinářství získal i státní docenturu, žel v důsledku politického nátlaku oné doby byl nucen pracoviště v Lednici na Moravě v roce 1960 opustit. Byl zařazen nejdříve jako nepedagog na botanický ústav tehdejší veterinární fakulty (byla v té době součástí VŠZ) a později přešel pracovat na Katedru agrochemie. Teprve v lednu 1968 se mohl opět vrátit, jako docent na Katedru botaniky. Konal přednášky i cvičení a to jak v Brně, tak i na tehdejším detašovaném pracoviště VŠZ v Jihlavě. Ve své vědecké práci pokračoval na úseku studia fyziologie růstu a rostlinných hormonů. Přesto, že po jistou dobu Podešvovi bylo bráněné v pedagogické činnosti, stále udržoval kontakty se svými žáky, kolegy i vědecko-výzkumnými a školskými základnami doma i v zahraničí. Jeho odborná erudovanost byla nedostižná, a proto tak často byly vyhledávány konzultace s ním a žádán o radu i pomoc.
Z období, kdy vedl ústav zelinářství, je možno za řadu dosažených významných výsledků vzpomenout zejména zásluhu a redakci nad dvousvazkovým dílem Zelinářské encyklopedie z období roku 1959. Na tehdejší dobu to byl mimořádně záslužný čin, jelikož odborná veřejnost postrádala takovéto dílo. Stará publikace Ferdinanda Macháčka z počátku dvacátých let min. stol. byla již hodně a hodně archaická. Podešvova kniha ani téměř po 50 letech neztrácí svůj význam, a i když mnohé technologické metody dnes již neplatí, ostatní zpracované části, zvláště biologické, jsou stále nesmírně cenné. Dalším dílem, kterým se Podešva zapsal do fundamentní zelinářské literatury, je jeho společná kniha s předním a ve své době vynikajícím kardiologem v Lázních Poděbrady, primářem doc. MUDr. L. Filipem. Psali o zelenině jako o potravině, pochoutce i léku.
Vedle nespočetných výzkumných problémů, které vykonal ve fytohormonálním výzkumu, si zaslouží pozornost jeho výzkum o dormanci. Fytohormonální podstatu dormance studoval mj. i u ovocných dřevin ve vztahu k možnosti oddálit dobu jarního rozkvětu, aby se tak případně mohlo zabránit zhoubnému účinku pozdních mrazíků na rozkvetlé ovocné stromy. Zajímavé a cenné jsou i poznatky pokusů studia možnosti stimulace osiva aplikací fytohormonů na mateřské rostliny v době tvorby semen nebo plodů. Tato možnost byla prokázána, jak po aplikaci fytohormonů giberelinové, tak i auxinové povahy.
Bylo velkou škodou, že našemu jubilantovi nebyla vždy dávána možnost k plnému rozvinutí jeho mimořádných schopností nejen jako vědce-výzkumníka, ale i vysokoškolského pedagoga. Teprve v roce 1990 po změně politického života u nás se mu dostává jakési opožděné satisfakce ve jmenování profesorem, což mu patřilo mnohem a mnohem dříve.

Pan prof. Dr. Ing. Jaroslav Podešva, CSc., udělal pro nás, pro odbornickou zahradnickou a botanickou společnost mnoho užitečného. Jeho žáci jej znají jako výborného kantora, který uměl poradit i pomoci, a který měl svojí pedagogickou práci nesmírně rád. Byl to však nejen ve světě uznávaný odborník, ale i významnou osobností společenského života. Nemělo by se zapomínat na jeho dlouholetou a úspěšnou činnost ve sboru pěveckého uměleckého tělesa Moravan, ve kterém nejen u nás, ale i v zahraničí šířil krásu i pěvecké umění našeho národa. Proto je mu třeba děkovat za vše a přát mu ze srdce ještě mnoho pěkného a pohodového v jeho dalším životě i více než do sto let!

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down