Okurky a tykve patří v teplých oblastech jižní Moravy k často pěstovaným zeleninám využívaným zejména ke konzervárenským účelům. Jen okurek nakladaček se v České republice v roce 2002 vyprodukovalo téměř 27 tisíc tun s průměrným výnosem 16,9 tun . ha-1(MZe, 2002).
Od roku 1991 se u nás v oblastech s tradičním pěstováním objevila již kromě dobře známé plísně okurkové i mnohem nebezpečnější choroba - virus žluté mozaiky cukety (Zucchini yellow mosaic virus – ZYMV), která se podílí nejen na snížení hospodářského výnosu, ale významně ovlivňuje především jeho kvalitu.
Virus žluté mozaiky cukety byl poprvé objeven a popsán Lisou a Lecoqem v roce 1981 v Itálii. V následujících letech přicházely zprávy o tomto nebezpečném viru ze všech částí světa, zejména pak z Francie, Spojených států, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, Číny, Mexika, Kostariky a Izraele. V roce 1996 byl virus zaznamenán v oblastech Porýní na kulturách cuket. O rok později způsobil poprvé významné hospodářské ztráty na našem území, a to na Znojemsku a Břeclavsku. Následující sezónu v Dolním Rakousku byly vlivem napadení tímto virem sníženy výnosy tykve olejné. Virus je sérologicky příbuzný viru žluté mozaiky fazolu a viru mozaiky vodního melounu. Je velmi variabilní a jeho intenzita i symptomy (příznaky) napadení se liší v závislosti na hostitelském druhu rostliny, typu viru i klimatických podmínkách daného roku.
Podle současných studií byl virus prokázán nejen u čeledi tykvovitých (tykve, zejména cukety, melouny, okurky nakladačky a salátovky) jak se dříve předpokládalo, ale jeho hostitelem je i široké spektrum rostlin, zejména pak merlík (Chenopodium), lufa (Luffa) a letničky pestrovka (Gomphrena) a molučenka (Moluccella). Z významných zahradních plodin napadá také fazol, hrách a jeho hostitelem je i řada plevelných rostlin. Přirození hostitelé viru v Jordánsku a Španělsku jsou škarda (Crepis aspera) a již zmíněná molučenka. U nás bylo v roce 2001 a 2002 (Svoboda, Polák, 2002) přezimování viru prokázáno na heřmánkovci přímořském (Tripleurospermum maritimum (L.) Sch. Bip.), ptačinci žabinci (Stelaria media L.) a jeteli bílém (Trifolium repens L.), čímž se vyvrátil předpoklad každoroční infiltrace viru z jižní Itálie.
Na přenosu viru se podílí nejvíce mšice (broskvoňová a bavlníková). Virus je přenášen šťávou na savém ústrojí mšic, ty jsou schopny jej přenést i po krátké době sání na virózních rostlinách. Pokud infikovaná mšice nepřijde do kontaktu s další rostlinou během následujících dvou až tří hodin, virus ztrácí svou životaschopnost. První příznaky se projevují po 10 – 14 dnech od infekčních vpichů mšic. Přenos osivem nebyl u okurek a tykví dosud prokázán.
Napadení se projevuje na listech, plodech i na celkovém zdravotním stavu rostliny. Listy jsou prvním orgánem, kde lze zpočátku pozorovat jen mírné prodlužování špičky čepele. Následně se okraj listu začíná mírně vlnit a třepenit. Jeho barva se mění ze svěže tmavě zelené na světle žlutozelenou až žlutou, která se rovnoměrně jakoby rozlévá po celém listu, což ale v žádném případě nepřipomíná plíseň okurkovou. Celkově se list deformuje a puchýřnatí. Na plodech se v ranných stádiích objevují drobné tmavě zelené tečky, které postupně přecházejí v boulovitě nevzhledné nádory a vývoj rostliny se opožďuje. Velmi obdobné jsou tyto projevy i u cuket a ostatních tykví, kde zvláště u listů lze nalézt doslova umělecká díla ve tvaru pštrosích per. Podle posledních výzkumů získaných na Zahradnické fakultě v Lednici (MZLU v Brně) jsou projevy choroby na listech i plodech u jednotlivých odrůd rozdílné. V oblastech pěstování okurek nakladaček se symptomy napadení nejvíce objevují v první polovině července.
Ochrana proti viru žluté mozaiky cukety není zatím dostatečně propracována, neboť virus je značně variabilní a jeho spektrum hostitelských rostlin je široké. V USA se zatím zkouší geneticky modifikované tykve s genem rezistence jistého typu tykve muškátové, ale tyto novinky jsou zatím ve stadiu dalšího testování. V našich podmínkách se doporučuje jako nepřímá ochrana střídání pozemků, což ale pravděpodobně vede jen k dalšímu rozšiřování na ostatní plochy. Krytí netkanou textilií pro omezení náletu mšic je částečně účinné jen do doby kvetení jak u cuket, tak i u nepartenokarpických odrůd okurek (klasické F1 hybridy). Doporučují se i určité repelentní přípravky, ale tyto nejsou u nás zatím odzkoušeny. K přímé chemické ochraně proti mšicím lze doporučit, avšak pouze v období před kvetením u okurek, přípravky na bázi dimethoatu (PERFEKTHION o koncentraci 0,1 %, ochranná lhůta 14 dnů) a fenitrothionu (SUMITHION 50 EC (na savé škůdce) o koncentraci 0,15 %, ochranná lhůta 14 dnů). V období kvetení a sklizně je dovoleno používat jen přípravky včelám neškodné s krátkou ochrannou lhůtou na bázi pirimicarbu (PIRIMOR 25 WG o koncentraci 0,1 – 0,15 %, ochranná lhůta tři dny). U tykví lze doporučit jen BIOOL (o koncentraci 3 – 5 %, , bez ochranné lhůty).
Vzhledem k vysokému výskytu mšic jsou všechny tyto zásahy účinné jen částečně. Chemickou ochranou nelze dostatečně eliminovat další rozšiřování tohoto viru. Můžeme však předpokládat, že virus ZYMV bude na našem území setrvávat, ale spíše jen v teplejších oblastech.
