Zelenina je v našich podmínkách často pěstována na lehčích promyvných půdách v okolí vodních toků, odkud je čerpána voda pro její závlahu. Mnohé z nich jsou využívány i jako zdroje pitné vody (např. Káraný), což klade vysoké nároky na kvalitu vod a tím na pěstitele v jejich okolí. Zeleniny vyžadují dobrou zásobu přijatelných živin, jejichž mobilní formy mohou být závlahou vyplaveny. Největší riziko z hlediska znečištění vod představují nitráty. Proto je třeba optimalizovat hnojení dusíkem pro jeho maximální využití rostlinami a omezení ztrát.
Využití živin z aplikovaných hnojiv rostlinami lze zvýšit vhodnou formou hnojiva, způsobem jeho aplikace, správným umístěním hnojiva, načasováním dávky a v případě podpovrchové aplikace přivedením vody k hnojivu.
Při přihnojení mrkve bylo lokální aplikací minerálních hnojiv významně zvýšeno využití dusíku rostlinami ve srovnání se stávající plošnou povrchovou aplikací. Hnojiva byla umístěna do blízkosti kořenové zóny rostlin pod hrůbek nebo na jeho horní plochu, což v kombinaci se závlahou umožnilo snížit dávku hnojiva bez negativního dopadu na výnos.
Z hlediska omezení ztrát dusíku a znečištění prostředí je vhodnější aplikovat nižší dávky dusíku před/při setí či sázení a další posunout do vegetačního období s intenzivním příjmem dusíku rostlinami a rozvinutějším kořenovým systémem. Příznivě se projevilo i vytvoření důlků, které zamezily posunu vody a vedly k rovnoměrnějšímu provlhčení půdy.
Pokus byl realizován stroji ve fázi vývoje, jejichž pracovní záběr, a tím časové nároky na ošetření porostu zatím nejsou srovnatelné s plošnou povrchovou aplikací. Časovou náročnost sníží zvětšení záběru strojů, které již bylo ověřeno. Pracovní rychlost u lokální aplikace je samozřejmě nižší – obzvláště u podpovrchové aplikace, kde by při vysoké rychlosti mohlo dojít k rozrušení hrůbků, v závislosti na provlhčení půdy. Perspektivnější se jeví aplikace pevných hnojiv do pásku na povrch hrůbku, která umožňuje vyšší pracovní rychlost a představuje menší zásah do stávajících pěstebních technologií.
Inovované postupy hnojení jsou předmětem dalšího ověřování a technického vývoje. Jejich zavedení do zemědělské praxe pomůže pěstitelům vyhovět požadavkům SZP 23+ na zvýšení efektivnosti hnojení a snížení spotřeby dusíkatých hnojiv do roku 2030.
Text a foto Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Radek Vavera, Ph.D., Ing. Pavel Svoboda, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2022 s tématem měsíce Zelinářství.*
