Zelenina je skupinou plodin, která může být poškozována celou řadou škodlivých činitelů. V některých letech a lokalitách působí významné škody mimo jiné jako škůdce také volně žijící zvěř. Výše výsledné škody je přitom dána autoregulační schopností jednotlivých plodin. Regenerace poškozených rostlin pak závisí nejvíce na průběhu povětrnostních podmínek v době po poškození a realizovaných agrotechnických opatřeních. Stejně intenzivní poškození může mít v různých podmínkách výrazně rozdílný vliv na výnos a jeho kvalitu, v řadě případů se nemusí vůbec projevit.
Škody způsobené zvěří nejsou zdaleka novým problémem. Ze středověku pochází první doklady o snahách ochránit rolníky jejichž pole byla poškozována zvěří. V 18. století byla vydána celá řada předpisů k této problematice – např. Císařský královský patent lesů a dříví v království českém se týkající 1754, patent císaře Josefa II. 1786 – tzv. Josefský patent atd..
Úkolem předložené práce bylo vytvořit historický přehled hlášených, resp. evidovaných případů poškození zeleniny zvěří od nejstarších dostupných pramenů až do roku 2005. Uvedené údaje byly čerpány z dostupných literárních pramenů od konce 19. století do současnosti. Pro období do roku 1945 se jednalo především o časopis Ochrana rostlin. Informace o škodách způsobených zvěří na zelenině v České republice v letech 1961 až 2005 byly převážně čerpány z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Pro zeleninu jsou údaje k dispozici od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Byly použity i další literární zdroje.
Období do roku 1960
V tomto období není v literárních pramenech uváděna žádná škoda způsobená zvěří na zelenině.
Období 1961 – 2005
V uvedeném období jsou informace čerpány o škodách způsobených zvěří na zelenině z výše uvedených Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Zjištěné údaje jsou uvedeny v následujícím textu. Vždy je uveden druh zeleniny, škodlivý činitel, rok a způsobená škoda s lokalizací. Do roku 1989 jsou uvedeny i údaje za Slovenskou republiku.
V košťálovinách jsou uvedeny následující údaje:
Škody způsobené zajícem polním (Lepus europaeus)
1973 - bylo poškozeno 10 ha v Libočanech (okr. Louny).
1974 - hlášeno částečné poškození okr. Plzeň sever a Plzeň město. Na Slovensku v okr. Galanta bylo poškozeno zelí z 80 %.
1975 – koncem května v Záhořanech (okr. Chomutov) bylo poškozeno 30 % rostlin.
U srnce obecného (Capreolus capreolus) je uvedeno poškození z okresů Plzeň sever a Plzeň město v roce 1974.
U salátu jsou uváděny škody způsobené na shodných lokalitách jako u košťálovin zajícem polním (Lepus europaeus) – 1973 a 1974 a srncem obecným (Capreolus capreolus) – 1974.
Z dalších druhů zelenin jsou hlášeny škody ze Slovenska způsobené zajícem polním (Lepus europaeus), a to u mrkve v okrese Galanta z roku 1974 a melounu z roku 1976 z okrese Michalovce (lokalita Malčice), kde bylo poškozeno 5 ha.
V současnosti je důležitým faktorem omezování zvěře vlivem zvýšeného záboru (stavby) a následně dochází ke zvýšené koncentraci zvěře na malém prostoru. V důsledku toho lze očekávat zvýšené škody na polních i zahradních plodinách. V literatuře jsou uváděny případy, kdy vlivem vysoké početnosti zvěře došlo ke značným ztrátám na zemědělských i zahradních plodinách.
Tyto škody lze omezit vhodnými osevními postupy na sousedních honech, aby nedocházelo ke koncentraci plodin na sousedních parcelách. V extremních případech v zimním období srnčí zvěř lokalitu opouští a následně dochází ke koncentraci na lokalitách, které umožňují dostatek potravy.
Důležité je ovšem zdůraznit, že možnosti ochrany jsou velmi omezené (např. ohradníky) a často vzhledem k finanční náročnosti nepoužitelné.
Uvedená problematika je v současnosti velmi aktuální. Toto dokládá Metodická příručka pro posuzování škody způsobené zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech ve smyslu zákona č. 449/2001 Sb., kterou vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky. Zjišťování a vyčíslení škod na polích je ale komplikované a nepřesnosti jsou příčinou stále častějších sporů mezi dotčenými subjekty. Významná je komunikace mezi pěstitelem a uživatelem honitby s cílem předcházení škodám.
Uvedenou problematikou bych se rád zabýval i v budoucnosti. Jedním z důležitých faktorů této práce je monitoring. Rád bych poprosil zelinářskou praxi o pomoc. Pokud se setkáte se škodami způsobenými zvěří na zeleninách i dalších plodinách, bude-li to možné, prosím o zprávu na Email (muska@srs.cz nebo muska34@volny.cz), případně na telefon 545 137 057. Věřím, že vzájemná spolupráce může být prospěšná pro obě strany.
Příspěvek vznikl jako dílčí výstup projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum číslo
