
Informace k aktuálním výskytům chorob reportovaným kolektivem České zemědělské univerzity v Praze.
Malé rostlinky špenátu po zimě mají starší listy prožloutlé. Nové listy jsou již výrazně zelené. Špenát byl již přihnojený a nové listy tak reagují na novou dávku živin. Kořeny jsou zdravé.
Protože v mikroskopu se neukázalo žádné mycelium ani bakterie, přisuzujeme příznaky poškození špenátu nedostatku živin a poškození mrazem či chladem v březnu. Odhadujeme nedostatek hořčíku. Po přihnojení a oteplení se růst již zlepšil.
U uskladněného celeru bulvy hnijí a na částech je vidět bílé mycelium. Při laboratorní kultivaci se v myceliu začínají formovat sklerocia. Zprvu jsou nevýrazná ještě měkká, ale později zčernají a ztvrdnou. Na řezu jsou bílá. Ta mohou být zdrojem infekce po mnoho let.
Hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum) původce bílé hniloby patří mezi běžné skládkové choroby mrkve, petržele, celeru. Protože mycelium prorůstá velmi rychle z kořene na kořen a následně velké množství kořenů je shnilých, doporučujeme uskladněné kořeny kontrolovat a přebírat, aby se omezilo šíření na zdravé kořeny.
Kořenové krčky u sadby brukvovité zeleniny lehce mění barvu, což může být počátek padání klíčních rostlin. V mikroskopu nebylo pozorováno žádné mycelium, které by podezření potvrdilo. Rostliny patrně reagují na nízké teplo. Porost ozimé cibule ve Středočeském kraji se silně poškozeným listem. Zasychání od špiček, žloutnutí a na jednom poli až červenání listů. Cibulka v půdě a kořeny bez poškození. Kultivací hub v laboratoři bylo zjištěno, že na listech převažuje kladosporiová skvrnitost listů cibule způsobená houbou Davidiella allii-cepae. Doporučujeme ošetřovat průběžně např. přípravky Azoxystrobin nebo Signum.
Zdroj: Rostlinolékařský portál
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
