
Zlínský kraj začal s likvidací pajasanu žláznatého, který se nejen v regionu nekontrolovatelně šíří. Tento invazní strom pomocí toxinů obsažených v kořenech brání růstu ostatních rostlin, na něž je vázán hmyz a následně i ptáci, kteří tak přicházejí o zdroj potravy. Přenáší také choroby napadající révu a svými kořeny narušuje stavby a silnice, uvedla v tiskové zprávě Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.
Pyl pajasanu vyvolává alergie, listy v létě nepříjemně zapáchají a starší stromy jsou křehké, takže mohou představovat bezpečnostní riziko. V roce 2009 se asi 20 metrů vysoký pajasan zřítil ve Zlíně na několik lidí, dva dvanáctiletí chlapci utrpěli smrtelná zranění. Strom je zařazen na seznam nebezpečných invazních druhů Evropské unie a jeho šíření je podle odborníků nutné omezovat.
Odborníci letos ve Zlínském kraji mapují výskyt pajasanu a připravují se na spolupráci s vlastníky dotčených pozemků. Prioritou je ochrana přírodních rezervací a památek, kde by mohl strom poškodit ohrožené druhy rostlin a živočichů. „Naším cílem je chránit druhovou rozmanitost krajiny a zachovat zdravé prostředí i pro budoucí generace. Pajasan je velmi houževnatý strom, který dokáže obsadit rozsáhlé plochy a potlačit přirozený ekosystém. Zbavit se ho není snadné, proto musíme postupovat systematicky,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková.
S likvidací už začaly také některé obce a města. Například v Hulíně na Kroměřížsku ošetřili pomocí speciální injektáže dva vzrostlé stromy rostoucí mezi domy. Krajský úřad informoval o důležitosti likvidace pajasanu i město Zlín a vyzval další samosprávy, aby se zapojily. Občané mohou nahlásit výskyt invazní dřeviny prostřednictvím aplikace BioLog.
Vlastníci zasažených pozemků by měli postupovat v souladu s pokyny ministerstva životního prostředí nebo se obrátit na pracovníky krajského úřadu. „Pajasany se likvidují především cílenou aplikací herbicidu, kdy je účinná látka injektáží vpravena do kmene a postupně zničí celý kořenový systém. Stromy je nutné ponechat několik měsíců, aby přípravek působil. Samotné pokácení či jiné mechanické metody nejsou příliš účinné,“ uvedla Magdaléna Šnajdarová z odboru životního prostředí a zemědělství.
Původně se pajasany vysazovaly pro svou odolnost a rychlý růst do svahů proti erozi, jako větrolamy či podél komunikací. Odtud se však začaly nekontrolovaně šířit – jeden strom může vyprodukovat až několik stovek tisíc semen za rok. Opatření platná do konce roku 2029 počítají s pravidelnými kontrolami a navazujícími kroky. Likvidace pajasanu ve zvláště chráněných územích bude hrazena ze zdrojů Zlínského kraje a z Operačního programu Životní prostředí.
Zdroj: ČTK