Žlabatka Dryocosmus kuriphilus je považována za nejzávaznějšího škůdce kaštanovníků na světě. V Evropě představuje riziko zejména pro ty země jižní, střední a západní Evropy, ve kterých se ve větší míře kaštanovníky pěstují.
Na území České republiky se kaštanovník setý pěstuje především v městských výsadbách, zahradách a parcích, ve kterých představuje významnou součást životního prostředí. V lesních porostech je kaštanovník pěstován zejména na Lovosicku, Žehušicku, Slatiňansku a v okolí Luhačovic. Na území ČR se rovněž nacházejí tři kaštanové sady (kaštanky).
Za hlavní cestu průniku žlabatky do nových oblastí je považován dovoz hostitelských rostlin určených k pěstování ze zemí s výskytem škůdce. Rizikový materiál představují zejména mladé rostliny kaštanovníků a jejich rouby. Na kratší vzdálenosti se škůdce šíří přeletem dospělých samic v období jejich letu, tj. od konce května do konce července. Tento způsob šíření je považován za významný, což dokládá rychlost postupu škůdce v zamořených oblastech. Literární prameny se v údajích o rychlosti šíření žlabatky liší, a to v rozmezí 8 až 25 km za rok.
V menších sadech lze populace žlabatky omezit prořezáváním a likvidací napadených výhonů před vylíhnutím dospělců.
Text
Dr. Ing. Zdeněk Chromý,
rostlinolékař
Zdroj fotografií EPPO
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2017.
