Extrémní sucho v posledních letech a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy je nutné na velkém území založit nové lesní porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i hospodářské funkce. Dosud používané postupy jsou za těchto okolností jen těžko aplikovatelné.
Celkový rozsah holin v současnosti staví lesníky před zásadní otázku, zda volit tradiční jednofázový postup umělé a přirozené obnovy s poměrně vysokým rizikem problémů s jejich dalším vývojem a stabilitou nebo více využít „nové“ způsoby obnovy těchto ploch. Výsledky lesnického výzkumu z posledních let jednoznačně doporučují druhou cestu. Alternativní postupy založené na využití široké škály dřevin a volbě vícefázové obnovy kladou však zvýšené nároky na precizní naplánování postupných kroků a též na vlastní provedení navržených opatření.
Proto vědci z VÚLHM, v. v. i., připravili a začali realizovat ve spolupráci s Lesním družstvem obcí (LDO) Přibyslav projekt příkladného způsobu obnovy lesa po kalamitě „Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů“.
Vědci zde navrhnou konkrétní způsoby obnovy na základě zmapování stanovištních poměrů, potenciálu přirozené obnovy hospodářských dřevin (existence přirozeného zmlazení, přítomnost mateřských stromů), zhodnocení výchozích parametry biodiverzity v rámci dřevinného patra a přízemní vegetace, vybraných skupin bezobratlých živočichů, ptactva a půdních hub, včetně stanovení celkové zásoby půdního uhlíku jako důležitého parametru sekvestrace uhlíku a základu půdní biodiverzity. Důležitým výstupem bude také informace o přítomnosti zvláště chráněných, ohrožených či vzácných druhů.
Opatření na podporu biodiverzity budou zahrnovat kombinaci přirozené obnovy a umělého zalesnění pro dosažení pestřejších druhových směsí, využití dvoufázové obnovy pro zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity porostů, ponechávání části dřeva (těžebních zbytků i celých kmenů) v lese pro spontánní osídlení dalšími organismy, vytipování a ponechání habitatových stromů a stanovení jejich dalšího managementu.
Při navrhování opatření budou vědci podporovat retenční funkce lesa a péči o přirozeně zamokřená území. Kromě návrhu obnovních postupů na vlastní holině bude součástí projektu i návrh na založení předsunutých obnovních prvků (kotlíků) v navazujících smrkových monokulturách ve stadiu kmenovin, jejichž existence je akutně ohrožena nejen dalším šířením podkorního hmyzu ale i abiotickými faktory, především větrem.
Projekt je realizován na lesním majetku LDO Přibyslav, který se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny (Kraj Vysočina) postižené velkoplošným rozpadem smrkových porostů v důsledku gradace podkorního hmyzu v posledních letech. V budoucnu je bude možno využít také jako demonstrační objekty s ukázkami „nových přístupů“ k obnově kalamitních holin s cílem nejen obnovit lesní prostředí, ale také jako prostředek pro zvyšování biodiverzity a zvýšení potenciální stability nově vznikajících lesních porostů. Plochy bude možno využít při exkurzích v rámci odborných seminářů, praktické výuce na středních a vysokých lesnických školách a vědeckých konferencích.*
Zdroj: VÚLHM
