Nadkrývací systémy chrání úrodu především před dešťovými srážkami, které ovlivňují praskání plodů a tím i výskyt následných hnilob. Další využití nadkrývacích systémů spočívá v ochraně před nepříznivými vlivy, jako jsou např. jarní mrazíky, kroupy, ptáci, hmyz. Vlivem nadkrývacího systému dochází uvnitř výsadby ke změně mikroklimatu, kde se zejména při nedostatečném odvětrání udržuje v porostu vyšší vlhkost a tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj hnilob.
Poranění povrchové slupky plodů je potom vstupní bránou pro infekce způsobené houbami rodu Monilinia ssp. Lieratura však uvádí, že použití nadkrývacích systémů snižuje výskyt hnilob až o 85 % (Palm et Kruse 2008; Cahn et al. 2001; Lang 2014). Pokusy provedené v experimentální výsadbě VŠÚO s.r.o. ověřily, jaký vliv mají nadkrývací systémy na výskyt a rozvoj chorob a škůdců. V praxi se nadkrývání výsadeb provádí na počátku dozrávání plodů třešní, zpočátku vegetace jsou tedy výsadby nenadkryté. Doba zakrytí výsadby, tedy od rozbalení plachet do jejich opětovného sbalení a zazimování je přibližně čtyři až pět týdnů. Vzhledem k rozdílnému mikroklimatu v nadkrytých výsadbách způsobeném vyšší teplotou a vyšší relativní vlhkostí vzduchu je pozorován rozdílný výskyt houbových chorob. V nadkrytých výsadbách třešní byl hodnocen výskyt hnilob plodů způsobených patogeny Monilinia ssp. a dále výskyt skvrnitosti listů třešně. Z výsledků je patrné, že nadkrytí výsadby má pozitivní vliv na výskyt moniliové hniloby plodů, především z důvodu omezení vlivu nepříznivých povětrnostních podmínek, ale i omezení poškození ptáky a hmyzem. Plody třešní v nadkryté výsadbě jsou v případě výskytu dešťových srážek chráněny před přímým ovlhčením vodou, což vede ke zmírnění praskání plodů.
Text a foto
Ing. Radek Vávra,1
Ing. Vladan Falta,2
1Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o.,
2Biocont Laboratory, spol., s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2019.
