Vegetace v příkmenném pásu (PP) je konkurencí pro pěstované ovocné stromy a zpravidla negativně působí na jejich růst a výši výnosů. Do jaké míry je konkurence hlavně o vodu a živiny významná závisí na stáří stromů, druhovém spektru plevelů, ročním období, typu půdy, ale např. i na pěstovaném druhu, bujnosti použité podnože, výši srážek v daném období, sponu výsadby, jejím zapojení a podobně.
V současnosti je v integrované produkci nejběžnějším způsobem údržby PP tzv. herbicidní úhor. Použití herbicidů nabízí efektivní řešení s nízkými náklady a malou časovou náročností. Přináší však i několik problémů, jenž získávají na své významnosti. Mimo negativních dopadů na životní prostředí a kvalitu půdy je to v momentálně zejména zužující se portfolio povolených a dostupných účinných látek a rovněž tlak spotřebitelů, obchodníků a politiků na snižování používání pesticidů a minimalizaci přítomnosti reziduí v potravinách. Velmi významnou látkou, na které je v současnosti herbicidní ochrana podstatně závislá je glyfosát, avšak různé indicie naznačují, že možnost jeho používání může poměrně záhy skončit. V té chvíli bude velká část ovocnářů postavena před otázku, jak dále efektivně zajistit údržbu PP, aby nedošlo k významným ztrátám na produkci a dalším výrobním komplikacím.
V loňském roce s velmi rovnoměrně rozloženými častými srážkami a na plochách, kde byla používána pouze kultivace, bylo nutné provést celkem 6 zásahů a ošetření nožem bylo smysluplné pouze v jednom případě. Střídalo se převážně ošetření pasivní rotační plečkou (rychlé nahrnutí) a aktivním kultivátorem (pomalé odhrnutí). V sušších letech předpokládáme větší využití nože. Pozorovali jsme, že v PP se poměrně rychle vyselektoval téměř čistě monokulturní porost ptačince, který má pouze nízkou konkurenční schopnost a nemusel by v určitých obdobích po delší dobu v průběhu sezony příliš vadit. Pořízená konfigurace stroje nám umožňuje jeho použití ve všech podmínkách s výjimkou krajních řad s konstrukčními prvky. Určitý problém jsme zaznamenali také s růstem bujných plevelů, jako jsou laskavce, merlíky a ježatky v nejtěsnější blízkosti u kmínku v nových výsadbách, což byl ovšem spíše pohledový než reálný problém. Námi provozovaná výkyvná sekce má velmi variabilní nastavení citlivosti (měkkosti) čidla umožňujcí precizní práci právě i v mladých výsadbách. Při případném výběru kultivačních strojů doporučujeme zaměřit se detailněji také na tento aspekt.
Prozatím nezodpovězenou otázkou zůstává, jak zajistit nízkou náročnost kultivace na čas a energii. Na trhu jsou nebo se objevují různá alternativní řešení, jako potlačování plevele tlakovou vodou, plamenem, horkou parou apod. Z různých příčin se nám tato prozatím nejeví jako vhodná. Potenciální řešení shledáváme v zapojení rychlých a dostatečně efektivních metod, např. pasivní rotační plečky (případně v kombinaci s prstovou plečkou) a také používání horizontálních vyžínačů PP s možností rychlých pojezdů. To vše v kombinaci např. s prováděnou sečí meziřadí nebo jiným zásahem abychom omezili náročnost pojezdů. Velkou oblastí pro výzkum a praktické aplikace je i alternativní pěstování funkčních bylin odpuzujících například hraboše, případně tolerance určitého časově a prostorově omezeného zaplevelení PP. Postupující robotizace a rozvoj metod precizního zemědělství pravděpodobně rovněž přinese nová efektivní řešení. Pokusy ve VŠÚO v této oblasti budou pokračovat a jejich cílem bude hledání běžně využitelných, praktických, efektivních a nízkonákladových řešení a jejich následné přiblížení široké ovocnářské veřejnosti.
Text a foto
Ing. Luděk Laňar, Ph.D., Ing. Miriama Ruseňáková, VŠÚO Holovousy s.r.o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.
