V rámci polního den Demonstračního a pokusného pozemku Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) v druhé polovině června si mohli účastníci prohlédnout také sbírku významných i méně častých plevelů a dozvěděli se o technologii pěstování vybraných druhů zeleniny a ovoce.
Studenti ČZU mohou na demonstračním pozemku využít ke studiu parcelky s běžnými zemědělskými plodinami, meziplodinami, široký sortiment plevelných druhů, ale také parcely, které nejsou ošetřovány žádnými pesticidy a kde jsou k vidění běžné choroby a škůdci polních plodin. Odborníci z FAPPZ na polním dnu rovněž prezentovali své vědeckovýzkumné činnosti, včetně jejich pokusů, které zde probíhají.
Na demonstračním pozemku má FAPPZ sbírku plevelů čítající asi stovku druhů ohrožených nebo vzácně se vyskytujících druhů, ale i těch běžných nebo invazních. „Většina druhů se tu udržuje samovýsevem, ale některé jako chundelku metlici je třeba pravidelně vysévat,“ popsal Ing. Josef Holec, Ph.D. Jeden z nejvýznamnějších plevelů první poloviny 20. století – koukol polní v současnosti patří ke kriticky ohroženým druhům. Roste tu i troskut prstnatý, typická tráva tropů a subtropů, která však již zapleveluje pole na Břeclavsku. K novějším brukvovitým plevelům, zaplevelujícím například ozimou cibuli, patří ředkevník galský.
Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., předvedl robota vlastní výroby, kterého testují druhým rokem na rozpoznání plevelných rostlin. Následně vytváří databázi plevelů a současně i plodin pomocí kamerového systému. Multispektrální kamera nesnímá jen RGB barvy, ale také infračervený kanál. Na černé desce stroje jsou umístěny LED diody, které nasvětlují porost – snímkování je tak možné i za špatného počasí nebo v noci. Prototyp robota jede po ploše a dokáže identifikovat 1 mm široké plevele (plevele v děložních listech). Na demonstračním pozemku vyseli na parcelky dvacet druhů plevelů, které v současnosti snímají a ukládají do databáze, aby je byl robot schopen rozpoznat.
Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., vedoucí Demonstračních a experimentálních pracovišť FAPPZ přítomným vysvětlil, jak udržují meziřadí tykví v bezplevelném stavu pomocí herbicidního ošetření. Nejvíce se v pokusech osvědčil desikant Kabuki, který eliminoval prakticky všechny dvouděložné plevele, pouze ježatka kuří noha byla zasažena nedostatečně. K perspektivní herbicidní variantě patří mezifóliové ošetření tykví Kabuki (1 l/ha) + Toil (2 l/ha) + Stomp Aqua (1 l/ha) + Outlook (1 l/ha). Tento tank-mix aplikovali 31. května a nepoškodil výhony tykví rozrostlé do meziřadí.
Tento a další zajímavé příspěvky naleznete na webu Zkoumají plevele pomocí robota - trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz
