Zimolez se vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule, především ve východní oblasti Ruska, odkud pochází i jeho název zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica. Jedlým plodem je souplodí dvou srostlých bobulí, které jsou překryty slupkou. V místě srůstu je šev.
Kvete od února do dubna. Významná je jeho sklizňová ranost, která nastupuje ještě před jahodami. Plody se dají konzumovat v čerstvém stavu nebo konzervované teplem nebo mrazem - kompoty, džemy, mražené výrobky. Mají silnou barvící schopnost.
Jedlé zimolezy vynikají vysokou odolností proti mrazům a to ve dřevě i v květech. Nemají výrazné nároky na půdní zásobu živin, ani pH. Pouze vyžadují dostatečný přísun vláhy.
Pěstitelským tvarem je vzpřímený keř, který se v plodnosti rozkládá. Vhodný spon je 3,0 x 1,5 m. Po výsadbě na podzim se provádí řez. Na keři se ponechává pět až sedm letorostů, které se obměňují po čtyřech letech. Správný keř by měl být středně hustý s jednou třetinou mladých výhonů. Plodí ve druhém až třetím roce. Doba životnosti keře na stanovišti se pohybuje kolem dvaceti let.
Lonicera coerulae – zimolez modrý je vzpřímený, zpravidla hustý opadavý keř, který roste na humózních půdách. Plody jsou kulovité o průměru 1 cm, černomodré, světle modře ojíněné. Existuje asi 25 forem, variet a kultivarů. Mezi nejpěstovanější patří var. angustifolia ’Regel’, var. edulis ’Regel’
U nás se můžete setkat s odrůdou ’Altaj’, která byla vyšlechtěna na Slovensku křížením Lonicera kamtschatica x Lonicera turczaninowii. Tento kultivar není náročný na prostředí ani na agrotechniku. Růst má bujný, rozvětvuje se a vytváří kompaktní až mírně rozložitý keř. Plody jsou velké, podlouhlého tvaru, tmavomodré barvy s výrazným ojíněním. Připomínají chutí i vzhledem borůvky, za které se mylně uvádějí.
Plodnost je velká a pravidelná. Pozor, je cizosprašná.. Dozrává koncem května a začátkem června. Vyznačuje se vysokou mrazuvzdorností, poškození chorobami a škůdci nebylo zjištěno.
