Předčasné odumírání stromů je problémem při pěstování meruněk. Tento jev je úzce spojen s chorobami způsobenými fytoplazmami. Proto je vhodnější pěstovat odrůdy tolerantní vůči této chorobě. Pro srovnání přirozené infekce odrůd meruněk fytoplazmami byla použita metoda real-time polymerázové řetězové reakce (PCR), kterou bylo analyzováno 29 odrůd rostoucích na třech typech podnoží. Byla hodnocena role odrůd a také podnoží na přirozenou infekci fytoplazmami v polních podmínkách. Přestože nejnižší počet napadených stromů byl identifikován u odrůd Taja, Selena, Darina a Skierniewicka pozna, rozdíly mezi negativními a pozitivními stromy byly významné pouze u odrůd Taja a Skierniewicka pozna. Nejvíce negativních stromů bylo naroubováno na myrobalán – Prunus cerasifera Ehrh. (52 % stromů), meruňkový semenáč (41 % stromů) a St. Julien A (38 % stromů).
Závažné choroby peckovin jsou většinou spojeny s přítomností fytoplazem. Patogen Candidatus Phytoplasma prunorum způsobuje nemoc zvanou ESFY (European stone fruit yellows phytoplasma), která je jednou z nejvýznamnějších chorob peckovin způsobující velmi významné ekonomické ztráty v meruňkových sadech. Typickými příznaky ESFY na napadené meruňce jsou žloutnutí a svinování listů, řídké olistění, nekróza, malá velikost a špatná chuť plodů (Richter 2002). Častým příznakem je navíc brzké přerušení dormance listových pupenů v pozdní zimě, což zvyšuje náchylnost postižených stromů k poškození mrazem (Jarausch et al. 2008). Citlivé mladé stromy meruněk k fytoplazmám obvykle odumírají během jednoho až dvou let po infekci (Gazel et al. 2009). Bylo zjištěno, že fytoplazmové choroby jsou jedním z nejrozšířenějších problémů, kterým čelí meruňky v Evropě (Gazel et al. 2009). Na odumírání meruněk si pěstitelé stěžují již několik let i v České republice. Celková výměra meruňkových sadů klesá mimo jiné i kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu stromů a ztrátám na výnosech. Proto je velmi důležité najít nové odrůdy, které nejsou k fytoplazmám náchylné.
Cílem předkládané práce bylo zjistit přítomnost fytoplazem pomocí PCR u odrůd v sadu v němž došlo k předčasnému odumírání meruněk, přestože dosáhl stáří pouhých pěti let.
Závěr
Je evidentní, že fytoplazmy, ať už ESFY nebo jiné, se v meruňkových sadech vyskytují a způsobují pěstitelům ekonomické škody v podobě zhoršení kvality ovoce a předčasného odumírání stromů. Opětovná výsadba části nebo celého sadu je velmi nákladná. Z tohoto důvodu je moudré studovat toleranci odrůd a podnoží k fytoplazmám a vysazovat tyto tolerantní odrůdy. Zároveň je samozřejmě také nutné sledovat výskyt přenašečů fytoplazem a provádět odpovídající ochranná opatření.*
Text Ing. Pavol Suran, Ing. Ivona Žďárská, Ing. Martina Rejlová, VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2021.
