Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal a zpracoval 31 218 žádostí o přímé platby a neprojektová opatření. Výplatu zahájí 1. prosince, podporu získá 29 827 zemědělců. Fond letos nepočítá s vyplácením záloh kvůli náročnosti realizace nové Společné zemědělské politiky EU. Dotaci fond vyplatí jako jednu platbu, uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva. Rozdělit by fond měl zhruba 30 miliard korun.
Zemědělci žádají pomocí formuláře jednotné žádosti o platby na obhospodařovanou plochu a další opatření. Fond upozornil na to, že někteří žadatelé podají žádost chybně nebo opakovaně, proto se liší počet žádostí a žadatelů. Do 30. června příštího roku by se mělo vyplatit 95 procent žádostí, uvedl SZIF. Generální ředitel SZIF Petr Dlouhý v dubnu na tiskové konferenci řekl, že fond předpokládá, že letos zálohy vyplácet nebude.
Řádný termín pro podání žádostí byl do 15. května. Zemědělci mohli žádat dál do 9. června, museli ale počítat se sankcí ve výši jednoho procenta z požadované částky.
Jednou ze změn proti loňskému roku je výše takzvané redistributivní platby. V současném dotačním období na ni má jít 23 procent z částky určené na přímé platby zemědělcům, dříve se plánovalo deset procent. Více peněz tedy dostanou menší farmáři, což minulý rok vyvolalo i několik protestů Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR.
Letos kvůli tomu vznikla petice, která požaduje, aby vláda změnila podmínky dotací tak, aby sdružení vlastníci půdy měli stejné podmínky jako samostatní zemědělci, sdělil iniciátor petice a předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku Jaroslav Lád. Současné nastavení zemědělských dotací považuje za diskriminační. V případě, že nebudou požadavky petice vyslyšeny, je podle něj připravena i ústavní žaloba.
Novinkou pro letošní rok je také monitorování zemědělských ploch pomocí družic. Dlouhý již dříve uvedl, že systém mimo jiné přinese menší počet kontrol přímo na místě u žadatelů o dotace. Kontroly se zároveň mohou zaměřit na konkrétní zemědělské pozemky. Zavedení systému požadovala od všech členských států EU Evropská komise. Podle Dlouhého systém zjednoduší práci žadatelům o dotace. Jeden z hlavních rozdílů proti dřívějšku je možnost úpravy žádosti, díky které se zemědělci mohou vyhnout sankcím za nesplnění podmínek dotace.
AMS, tedy Area monitoring systém, kontroluje všechny zemědělské plochy, dříve fond dělal kontroly na pětiprocentním vzorku žadatelů. V minulosti také zaměstnanci fondu museli v případě například 1000hektarového pozemku fyzicky obejít celou plochu, nově se můžou při případných kontrolách zaměřit jen na konkrétní pozemky.
Zdroj: ČTK*
