Zemědělci bojují se suchem závlahami, obávají se negativních dopadů na úrodu

Sucho ohrožuje letošní úrodu, zemědělci očekávají, že se negativně projeví do letošní úrody, o kolik by případně mohly klesnout výnosy a jak výrazné budou dopady sucha, ale zatím spekulovat nechtějí. V boji se suchem jsou pěstitelé často bezmocní, mohou například přizpůsobit osevní postupy nebo využívat závlahy, účinnost opatření je ale zejména při dlouhodobějším suchu omezená a závlahy jim navíc zvyšují náklady.

Extrémním suchem je nyní zasažena zhruba čtvrtina území ČR, třetina území trpí druhým a třetím nejhorším stupněm sucha, uvádějí odborníci z projektu Intersucho.

Negativní vlivy se sčítají

Už nyní je velké nebezpečí, že zhruba čtvrtina území bude mít problémy s objemem sklizně," řekl Josef Stehlík z Asociace soukromého zemědělství ČR. Situaci by podle něj mohly zvrátit případné deště v průběhu června, pomohly by zejména plodinám na krmiva, tedy kukuřici či vojtěšce. "Co se týká plodin, které jsou v pokročilejším stadiu, třeba ozimé obiloviny, tam toho deště v červnu už moc nenapraví," podotkl. Problém se suchem se letos projevuje ve větší míře i kvůli mírné zimě. Na horách chyběl sníh, který by naplňoval řeky, vodní nádrže či podzemní zdroje a vytvářel rezervy. "Místo toho zde máme nepravidelné nárazové přívalové deště, kdy větší objem vody pouze steče po povrchu, ale do hlubších vrstev půdy se nedostane," podotkla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Mírná zima podle Pánkové také zamezila přirozenému likvidování přezimujících škůdců, a pěstitelé se tak mimo jiné musí potýkat i se zvýšenou aktivitou hraboše polního. Nejhorší situace je podle Intersucho v širší oblasti Jeseníků, v části Pardubického kraje a kraje Vysočina, stejně tak v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji. Například na Vysočině sucho ohrožuje zejména brambory. "Pokud aktuální nedostatek vody bude trvat i v dalších týdnech a nepřijdou srážky, na letošní sklizeň to bude mít vliv," upozornila Pánková. Kromě sucha trápí zemědělce i vpády chladného vzduchu, které na jednu stranu zmírňují odpar a snižují dopady sucha, na druhou stranu někde poškozují kvetoucí olejniny, zejména řepku, tvrdí zemědělci. "Pěstitelé mají obavy, že v dobré kondici nebudou kvůli mrazivým teplotám ani obiloviny a projeví se to také na výnosech. O rozsahu poškození rozhodne počasí v dalších dnech a týdnech," uvedla Pánková. Sucho nutí zemědělce do závlah, které jim ale zvyšují náklady a nejdou použít u všech plodin. "U polních plodin to fakticky není možné, protože plochy polí jsou velké a omezujícím faktorem jsou také potřebné zdroje vody. Osevní postupy samozřejmě pomáhají v omezení rizik sucha, ale jen do určité míry," uvedl agrární analytik Petr Havel. Havel radí, aby se zemědělci připravili na případné výpadky v úrodě či ztráty na výnosech způsobené suchem vytvářením finančních rezerv. "To se ale často neděje, protože není z čeho. Systémovější prevencí je tak rozklad rizik produkcí širšího spektra komodit tak, aby alespoň na nějaké vydělali," uvedl Havel. Dalším způsobem, jak se na případné výpadky mohou farmáři připravit, je podle Havla vytváření vyšší přidané hodnoty k primární zemědělské surovině přímo na farmách, tedy například přímé zpracování surovin, prodej ze dvora nebo využití samosběrů.

Zdroj: ČTK