Zelenina tvoří jedenáct procent našeho jídelníčku. V produkci zeleniny je ale bohužel Česká republika až na samém chvostu za všemi ostatními státy EU, a to je velmi neuspokojivý stav. Zelinářská unie Čech a Moravy hodlá v rámci příprav Společné zemědělské politiky 2021+ obhájit současnou výši podpor a zásadně navýšit prostředky pro investice. Současně je třeba posílit také poradenskou a výzkumnou činnost. Zmíněné informace zazněly na letošní konferenci Zelinářské dny 2021, které mohou zájemci sledovat netradičně on-line od začátku února na webových stránkách www.zucm.cz. Jednotlivé přednášky jsou rozdělené do čtyř tematických sekcí.
Ve virtuálním studiu TV Zemědělec přivítala posluchače tradičního semináře pro pěstitele zeleniny tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy Ing. Zuzana Přibylová a společně s předsedou ZUČM Ing. Petrem Hankou Zelinářské dny zahájili. Úvodním tématem bylo pěstování zeleniny v podmínkách nové SZP a jak obstát na společném zemědělském trhu. Rok 2020 byl pro zelináře plný extrémů a nejistot. Zelenina se u nás loni pěstovala na za poslední roky rekordních zhruba 11 500 ha. Z ekonomického hlediska byl pro pěstitele zeleniny uplynulý rok velkým zklamáním, přinesl totiž neúměrný nárůst ceny práce a zároveň pokles odbytových cen zeleniny.
Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR (AK), hovořil o aktuálních problémech v zelinářském sektoru. V době natáčení Zelinářských dnů řešila AK s MZe, za jakých podmínek bude umožněn do tuzemska vstup zahraničním sezónním pracovníkům (PCR, antigenní či tzv. kloktací testy, které mohou provádět sami zaměstnavatelé, karanténa nebo očkování). Probíhal také příjem žádostí do programu Agricovid. Ing. Doležal hovořil o programu EU Zelená dohoda (Green Deal), který obsahuje dvě strategie, a to Z farmy na vidličku a Strategii pro biodiverzitu pro podporu opylovačů, klima a biodiverzity. V první strategii se předpokládá 50% redukce pesticidů, 20% redukce hnojiv nebo rozšíření ekologického zemědělství na 25 % plochy atd., podle druhé by mělo být navíc 10 % zemědělských ploch vyčleněno pro neprodukční prvky. Jak Ing. Doležal vysvětlil, v přechodném období 2021 až 2022 budou platit stejná pravidla v rámci podpor Programu rozvoje venkova s možností využití tzv. Fondu obnovy, který nabídne zhruba 4 mld. korun včetně kofinancování (45 až 65 %) a zaměří se na citlivé komodity včetně produkce zeleniny.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.
