Regionální centrum Olomouc se stalo již tradičním hostitelem Zelinářských dnů. V průběhu dvou nabitých dnů se účastníci seznámili s výsledky loňského pěstitelského roku, se současnými možnostmi čerpání dotací či s aktuálními problémy v ochraně zeleniny proti škodlivým činitelům. Ten kdo hledal ještě více informací, mohl navštívit prezentace firem v předsálí přednáškové místnosti.
Zahájení Zelinářských dnů se ujal předseda Zelinářské unie Čech a Moravy, o. s., (ZUČM) Ing. Jaroslav Zeman. Stručně připomenul historii ZUČM a rozdělení unie do dvou sekcí – sekce výrobců kysaného zelí a Integrovaná produkce zeleniny (IPZ). Zastupuje 185 právnických a fyzických osob a spolupracuje s mnoha institucemi jako Mze, Agrární komorou, Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., (VURV) či Státní rostlinolékařskou správou (SRS).
Jak jsme na tom
„Dá říci, že loňský rok proběhl nadstandardně, úroda byla dobrá,“ zhodnotil Ing. Jaroslav Zeman, „horší už to bylo s odbytem vyprodukovaných plodin.“ V roce 2008 se zelenina pěstovala na ploše 10 536 ha s produkcí bezmála 300 tisíc tun a této komoditě se věnovalo okolo 580 pěstitelů. Oproti předchozímu roku produkce stoupla o 19 %.
Farmářské ceny klesly v průměru o 16 % a alarmující byl rozdíl mezi farmářskými a tržními cenami.„Zejména na počátku roku 2008, kdy se objevila naše první zelenina, byl obrovský rozdíl mezi cenou v obchodě a cenou výkupní. Rozdíl dělal mnohdy až 100 %,„ prohlásil Ing. Jaroslav Zeman. Mezi hlavní důvody podle něj patří nízká poptávka z důvodu vysokých spotřebitelských cen a tlak dovozu z okolních zemí.
Více než tři čtvrtiny zeleniny vyprodukované profesionálními pěstiteli směřuje do supermarketů či hypermarketů, zhruba 10 % do velkoobchodů. Nabídku čerstvé zeleniny na pultech obchodů provází i zelenina průmyslově zpracovaná. Sterilované okurky, zelí či dětská výživa si dlouhodobě udržují svou pozici, zvyšuje se zájem o kečupy. Ke zpracování se využije 12 % vyprodukované zeleniny. Mizející zpracovatelské kapacity se tak do budoucna stanou velkým problémem. Spotřeba zeleniny za loňský rok se odhaduje na 83,7 kg na osobu. Oproti roku 2007 se jedná o navýšení o jeden kilogram na osobu, což odpovídá trendu posledních tří let.
Kapacita skladovacích zařízení je dostatečná a dosahuje bezmála 115 tisíc tun. Pokulháváme však v jejich kvalitě. K uchování plodin po delší dobu bude potřeba vybudovat moderní ULO sklady.
K ovlivnění ne vždy optimálních podmínek prostředí je dnes velmi často využívána závlaha a přispívá tak k pěstitelské jistotě. Pro její vybudování je možno čerpat dotace přímo z kategorie 1.1.1., kde je k dispozici 150 miliónů Kč. Ty mohou být nově čerpány nejen na vybudování či opravu závlahových koster, ale i na závlahový detail.
Generálním sponzorem Zelinářských dnů byla Česká pojišťovna. Její představitel připomenul zúčastněným zelinářům možnosti čerpání finanční podpory prostřednictvím PGRLF. Produkce zeleniny spadá do oblasti speciálních plodin, na něž se přispívá 50 % prokázaných uhrazených nákladů.
Ekonomická krize
„Enormně silná koruna v loňském roce ovlivnila negativně především vývozce, dovozci na ní naopak vydělali“, zhodnotil loňský rok Náměstek ministra zemědělství pro komoditní úsek Ing. Stanislav Kozák, „a naši producenti tak byli tlačeni do cenově nevýhodné pozice.“ Na silnou korunu podle něj doplatili všichni producenti, nejen zelináři. Cenu zeleniny také ovlivnila zvýšená výroba v roce 2008. Nastupující ekonomická krize podle něj může vést ke snížení spotřeby zdravých potravin, jako je právě ovoce a zelenina.
Naši producenti si často stěžují na levné dovozy potravin ze zahraničí. V rámci EU jsou totiž dodávky mezi jednotlivými členskými státy řešeny prakticky jako vnitrostátní a je těžké je nějak regulovat. Lze však garantovat sledování kvality dovážených výrobků.
Minimalizace dopadů krize
Propad hlavních komodit jako mléko a obilí ve 3. čtvrtletí roku 2008 byl následován i propadem komodity zelenina. „Průmyslová výroba v ČR poklesla v listopadu o 16 %, nejvíce z celé EU,“ prohlásil Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR,“ a ukázala se tak největší slabina české ekonomiky, což je soustředění na jeden obor, v našem případě na automobilový průmysl.“
Letošní rok podle něj bude nejsložitějším období pro naše zemědělství od jeho transformace. Snížení poptávky po zboží a orientace na levné výrobky, snížení cen potravin a surovin a snížení objemu zápůjčního kapitálu jsou předpokládané dopady krize. I přes snížení úroků České národní banky se neočekává zlevnění úroků a žadatelé o úvěr navíc budou muset projít přísnějším hodnocením. Pro zemědělské podniky to znamená zvýšení přebytků zboží na skladě, propad tržeb a problémy s financováním výroby.
Minimalizace dopadů ekonomické krize závisí na EU i vládě ČR. Od EU je vyžadováno urychlené vyrovnání podmínek našich producentů s ostatními farmáři v rámci EU. Spojením s nově přistoupenými zeměmi plánuje Agrární komora vytvoření jakési aliance, jež bude moci důrazněji apelovat na splnění svých požadavkům. Od vlády ČR je požadováno obnovení Programu podpory provozních úvěrů v rámci PGRLF. Jedná se o částku dvou miliard Kč, jež by měly směřovat k úhradě části úroků (předpoklad 4 %) a garance části jistiny půjčených peněz (předpoklad 50 %). V tuto chvíli probíhají jednání a předpokládá se uvedení do praxe v březnu tohoto roku. Druhým požadavkem Agrární komory, který by minimalizoval dopad krize, je zrušení plateb záloh na daně z příjmů pro rok 2009. V tuto chvíli probíhají nutná jednání. Dlouhodobým cílem Agrární komory je Podpora potravin tuzemského původu, jež by mohla pomoci odbytu výrobků českých producentů.
Problémem české produkce je jedna z nejnižších hodnot zemědělské produkce na hektar v rámci EU, jak vyplývá z průzkumu, který si nechala zpracovat Agrární komora. Hodnoty jsou sice z roku 2006, ale podle Ing. Jana Veleby jsou platné i nyní. Produkce okolo 100 euro je srovnatelná s maďarskou a polskou produkcí, nižších hodnot dosahují pouze na Slovensku a v Pobaltských zemích. Oproti tomu ve Francii je hodnota produkce zhruba dvojnásobná, v Itálii dosahuje trojnásobné výše.
Otazník nad pesticidy
Pro většinu producentů se stala noční můrou změna předpisů ve směru k přípravkům na ochranu rostlin. Podle Ing. Pavla Mináře, Ph.D, vedoucího sekce přípravků na ochranu rostlin ze Státní rostlinolékařské správy však není situace tak dramatická. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady o uvádění přípravků na trh nahradí současnou směrnici a stanoví podmínky o uvádění přípravků na trh. Registrační řízení bude i nadále využívat současné organizační struktury, dojde pouze ke sjednocení jednotlivých procedur v rámci členských zemí.
Cílem zavedení tohoto nařízení je zvýšení ochrany zdraví a životního prostředí. Dalším cílem je sblížení podmínek v jednotlivých členských zemích, kdy je ve větších zemích díky většímu zájmu výrobců v současné chvíli zaregistrováno více přípravků. V neposlední řadě jde i o urychlení povolení přípravku. O schválení účinné látky i nadále rozhoduje Evropská komise na základě hodnocení členských zemí. V současné době trvá proces schvalování účinné látky minimálně čtyři až pět let. Nově dochází k procedurálnímu zpřesnění a zavedení lhůt. Mělo by dojít ke zjednodušení schvalování nízkorizikových látek, jako výtažků z rostlin či prostředků biologické ochrany. Dalším bodem je zavedení jasnějších kritérií pro hodnocení účinných látek a tzv. cut off kritérií. Tato kritéria nejsou v současné chvíli podrobně zpracována, je proto těžké v tuto chvíli provést analýzu dopadu tohoto nařízení. Každá účinná látka je zařazena do pozitivního seznamu na deset let. Až dojde k nabití účinnosti tohoto nařízení tak v datech, kdy končí zařazení jednotlivých účinných látek do pozitivního seznamu, dojde k aplikaci nových kritérií a tedy i k možnému úbytku účinných látek. Ing. Pavel Minář však předpokládá úbytek účinných látek o tři až čtyři procenta. Otázkou také je, kolik nových účinných látek bude do této doby registrováno a jak se tento úbytek dotkne jednotlivých plodin.
Nově bude zavedeno zonální hodnocení při registracích přípravků na OR. EU je rozdělena na tři zóny, ve kterých bude probíhat hodnocení. Registrace bude nadále probíhat v členských zemích. Pro výrobce (žadatele o registraci) to znamená, že dokumentaci a žádost o registraci bude muset zpracovávat pro celou zónu a žádost bude muset předkládat ve všech zemích, kde chce dosáhnout registraci. Na hodnocení se musí podílet všechny země zóny, nejen ty, které jsou cílovými státy registrace, aby se zohlednily různé podmínky. Na registrační hodnocení je stanovena lhůta 12 měsíců (dnes kolem 15 měsíců, mnohonásobně se prodlužuje chybnými či nedostatečnými údaji) a pro dodání chybějících dat je dána lhůta šesti měsíců. Po zaslání a zohlednění připomínek jednotlivých zemí se hodnotitelská země rozhodne o udělení či neudělení registrace, což by mělo trvat maximálně 120 dnů. Ostatní země zóny by měly rozhodnout podle ní. Na základě vzájemného uznání registrace bude možné ve zvláštních případech registrovat přípravek v rámci jedné zóny na základě žádosti držitele povolení, ale i bez souhlasu držitele povolení, a to v případě veřejného zájmu. Nově bude možné, aby žádost o rozšíření použití registrovaného přípravku do minoritní plodiny podal vedle pěstitele i držitel registrace a i v tomto případě lze využít vzájemné uznání mezi jednotlivými zeměmi zóny.
Dalším předpisem je Rámcová směrnice EP a ER o udržitelném používání pesticidů. Tento předpis je novinkou a měl by sjednotit oblast používání. Cílem je přispět k omezení závislosti na chemické ochraně a k minimalizaci rizik z jejich použití především podporou zásad integrované ochrany a zlepšit informovanost uživatelů, hlavně laické veřejnosti, která se těchto přípravků obává.
Tyto dva předpisy byly schváleny EP ve druhém čtení 12. ledna 2009 a očekává se schválení ER v průběhu března. K publikování by mohly být v průběhu druhé poloviny 2009. Nabití účinnosti se očekává v říjnu 2010 až lednu 2011.
Třetím předpisem je Nařízení o statistice přípravků na OR – to se týká sběru údajů o prodeji a spotřebě těchto přípravků a měla by sloužit jako evidence používání (u nás se tato data sbírají od roku 2004 na základě zákona o rostlinolékařské péči).
Široký záběr
Na letošních Zelinářských dnech zaznělo mnoho dalších zajímavých příspěvků. Některé z nich přineseme v dalších číslech našeho časopisu. S novými poznatky v diagnostice, variabilitě a epidemiologii viru žluté mozaiky cukety (ZYMV) v České republice seznámil zúčastněné Ing. Jiří Svoboda z VURV, v. v. i., a zároveň informoval o možnostech ochrany proti tomuto viru a o nových rezistentních odrůdách okurek. Na nově zaváděné kontroly Cross Compliance upozornil Ing. Martin Mistr, Ph.D, vrchní ředitel Enviromentální sekce Mze Praha. Ta se skládá ze dvou částí – standardu Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu (GAEC) a Zákonných požadavků na hospodaření (SMR). GAEC jsou platné od roku 2005, SMR tvoří 18 směrnic a nařízení v oblastech životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin. Součástí kontroly jsou i minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v agroenviromentálních opatření. První kontroly by měly proběhnout již na přelomu února a března. Kompletní přehled požadavků je možné naleznout na webových stránkách Mze.
O nezbytném předpokladu udržení půdní úrodnosti – organické hmotě, pohovořil Prof. Ing. Rostislav Richter, Dr.Sc. Zdůraznil důležitost využití stájových hnojiv, které obohacují půdu o snadno rozložitelný C a N a jsou zdrojem ostatních živin a růstových látek. Úroveň hnojení se odráží na půdní úrodnosti a při nevyrovnané bilanci organických látek (OL) dochází k degradaci sušiny. Vyrovnaná výživy zlepšuje reakce rostlin ve stresových podmínkách. Upozornil na možnost využití digestátu jako hnojiva. Obsahuje nižší množství OL a sušiny – deset tun digestátu dodá 0,14 až 0,25 tun OL. Pokud jej přepočítáme na dodané látky ve vztahu k cenám hnojiv, dosahuje jeho užitná hodnota 170 Kč/t.
Vedle vyslechnutí zajímavých přednášek a získání mnoha nových informací, slouží tato setkání k pobesedování s přáteli a k zamyšlení se nad aktuálními problémy. V rámci setkání proběhla i valná hromada ZUČM, následovaná společenským večerem.
