Ve zdravé výživě by neměla chybět zelenina ani ovoce, a to v dostatečném množství. V současnosti jsou ale v našem jídelníčku tyto potraviny vesměs nedostatečně zastoupené. Proto je na místě jejich propagace. Rok 2021 byl vyhlášen jako Mezinárodní rok ovoce a zeleniny.
Světová zdravotnická organizace radí konzumovat 400 až 600 g ovoce a zeleniny denně v poměru jedna ku dvěma. Česká společnost pro výživu a vegetariánství v roce 2020 v inovované verzi výživových doporučení radí jíst dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 400 g (zeleniny dvakrát více než ovoce) rozdělené do několika porcí. Nemělo by se zapomínat i na každodenní pojídání menšího množství ořechů. Po roce 1989 spotřeba ovoce a zeleniny v České republice výrazně stoupla. V roce 2019 dosahovala v ČR konzumace ovoce (v hodnotě čerstvého ovoce) 86,5 kg na osobu (z toho ovoce mírného pásma 49 kg na osobu). V posledních letech jsou patrné rozdíly ve spotřebě v řádu desetin procent. Denní konzumace ovoce odpovídá zhruba maximálnímu množství doporučovanému Světovou zdravotnickou organizací. Roční spotřeba zeleniny dosáhla 87 kg na osobu a drží se na úrovni minimálního množství doporučovaného WHO.
Šlechtěním zeleniny a ovoce zaměřeném na kvalitu se ve své přednášce zabýval doc. Dr. Ing. Pavel Vejl z České zemědělské univerzity v Praze. Nejprve vysvětlil, jak definovat kvalitu ovoce a zeleniny z pohledu šlechtění. Jedná se o typické vlastnosti, které požadují konzumenti a zpracovatelé. Na těchto vlastnostech je postaven šlechtitelský cíl. Vlastnosti se mohou měnit v závislosti na změnách preferencí spotřebitelů a na základě vývoje skladovacích a zpracovatelských technologií. Každá odrůda má své typické vlastnosti. Doc. Vejl mimo jiné zmínil šlechtění rajčat na delší skladovatelnost. To se podařilo v roce 1994, kdy genetickou manipulací vznikla odrůda Flavr Savr. Jednalo se o první komerčně pěstovanou GMO potravinu. Odrůdy rajčat odolné vůči měknutí byly později vyšlechtěny i konvenčnímu metodami bez použití genetické manipulace. Jedná se o Long Shelf Life (LSL) neboli rajčata s dlouhou životností a tedy i skladovatelností. Odolné odrůdy vznikly mutací genů biosyntetické dráhy etylénu. Obdobný genetický princip způsobuje i variabilitu ve skladování a měknutí jablek. LSL odrůdy rajčat pěstované ve Středomoří vydrží bez měknutí více než šest měsíců. Řada konzumentů ale negativně hodnotí jejich chuť, která nedosahuje parametrů klasických odrůd. V současnosti nalezneme LSL genotypy i mezi českými odrůdami rajčat.*
Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2022.
