Ozelenění střechy má tři limity: odpovídající statiku budovy, kvalitní hydroizolaci a peněženku investora, tak to alespoň vidí Josef Vokál, majitel pražské firmy Stavcom, který má s realizacemi střešní vegetace mnohaleté zkušenosti.
Zelené střechy se v posledních letech ve větší míře objevují především v městských aglomeracích. Jejich rozšiřování přispívá nejen tlak správních úřadů na ozelenění objektů, jejichž výstavbou došlo k záboru pozemků s vegetací, nebo snaha projektantů oživit stavbu zahradním prvkem, ale také pozitivní vztah zadavatele k často vzdálené přírodě.
Suchomilný porost nebo střešní zahrada
Ozeleňování lze rozdělit na dvě skupiny:
a) ozeleněné pohledové střechy a
b) střešní zahrady (například s posezením, pískoviště, pergolou, vzrostlými stromy aj.).
U pohledové střechy má půdní horizont dosahovat tloušťky 8 – 15 cm (lze snížit až na 6 cm). Spodní hranice je obvyklá například u ozeleněných garáží. Obvykle zde převládají suchomilné druhy jako Sempervivum, rozchodník, mateřídouška, jestřábník, Festuca aj., které prosperují bez závlah. Josef Vokál dodává, že bohatě kvetou například rozchodníky, které se na rozdíl od netřesků i rychle zapojují a sekundární nálet má následně malou šanci se výrazně prosadit. Na prudkých střechách doporučuje pokložení zapojených rozchodníkových koberců ve smyčkových geomřížovinách, pro menší sklony lze využít porost napěstovaný na rohožích kokos – sláma nebo čisté kokosové vlákno.
V případě střešních zahrad se vrstva zeminy pohybuje obvykle v rozsahu 1 – 1,5 m. Nesmí se zapomenout na specielní vložku proti prorůstání kořenů a v případě výsadby stromů je nutné provést ukotvení nejlépe na nosném ocelovém roštu. Mělo by platit, že pokud budujeme ve volné krajině dáváme přednost spíše původním druhům z okolí jako jsou trnky apod. V městské zástavbě lze experimentovat s exotickými druhy a barevnými varietami.
Samostatnou kapitolou mohou být domy, které přechází do okolního terénu, jsou zasypané nebo chráněné zemí.
Statika a hydroizolace
U pohledové střechy je nutné počítat s hmotností zeminy 80 – 150 kg/m2. Při stejném propočtu vychází zatížení konstrukce, u metr hluboké střešní zahrady na 1000 – 1200 kg /m2.
Střecha by měla mít spád alespoň 1 – 2 %, aby nedocházelo k přemokření a následnému uhnívání kořenů.
Každá zelená střech je sama o sobě nádoba, kolem které je atika zabraňující vyplavování zeminy. Hydroizolace je vytažená na korunu atiky. Široký sortiment izolačních materiálů lze rozdělit na tři základní skupiny:
a) materiály na bázi bitumenu (asfaltu),
b) na bázi PVC a
c) EPDM fólie (syntetický kaučuk).
Zahradníka, potažmo investora by měla zajímat životnost zelené střechy. Levnější řešení (bitumen, PVC) má životnost okolo 30 let, EPDM fólie 60 – 70 let. Cenový rozdíl je 60 – 70 %. Málo zohledňovanou otázkou je problematika recyklovatelnosti po dožití. Materiál v prvopočátku levný se následně může při likvidaci prodražit (bitumen, PVC).
Pokud je hydroizolace položená, je nutné provést zátopovou zkoušku, kterou se při vypouštění vody zjistí případné nerovnosti a bezodtoková místa. Zkouškou lze také ověřit vodotěsnostěsnost izolace přidáním neškodného barviva do napuštěné vody.
Hydroizolaci lze doplnit, důvodu případné kondenzace vody tepelnou izolací (např. extrudovaný polystyren, položený přímo na hydroizolaci) nebo použitím parozábrany (zelená střecha nad bazénem, vývařovnou, koupelnou nebo podobně vlhkým prostředím).
Zemina bez plevelů
Hlavním limitem zeminy je bezplevelnost. U velkých staveb se z úsporných důvodů používá kvalitní substrát zřídka, často se jedná o zeminu z okolí stavby. Plevelné druhy jsou pak tvrdou konkurencí pro vysazovanou nebo vysévanou zeleň. I v tomto případě ale lze situaci řešit například chemickou dezinfekcí (většinou granuláty působící proti patogenům a plevelům) případně propařováním.
Základem substrátu je propustná ornice, spíše zásaditá, protože suchomilné rostliny pochází především z tohoto prostředí. Lze přidávat v menším množství rašelinu (po vyschnutí špatně přijímá vodu), rohovou moučku (pomalé uvolňování živin), říční písek nebo drcený keramzit na vylehčování.
Pokud se nepoužívá plošně hnojivá závlaha najdou na střešních zahradách uplatnění především pomalu rozpustná hnojiva, střechy ozeleněné sukulentními rostlinami hnojení zpravidla nepotřebují.
