Zeleň je nedílnou součástí sídelních celků. Abychom nebyli obklopeni jen betonovou šedí, musíme jí věnovat patřičnou péči. Nemalý význam má veřejná zeleň, která často supluje zahrady obyvatelům bytových domů. Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s., uspořádala v Táboře odborný seminář věnovaný tématu péče o stromy v sídlech.
Seminář byl přínosný nejen pro arboristy, zahradní architekty, projektanty, ale také pro zástupce z řad zaměstnanců správy a samosprávy, pracovníky obecních úřadů odborů životního prostředí a technických služeb obcí a měst. V úvodu pohovořil místopředseda správní rady Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu David Hora, DiS., o základním významu stromů pro společnost a jak správně detekovat stromy, které ohrožují bezpečnost obyvatel.
Proč stromy v sídlech?
Stromy v urbanizované krajině mají pro člověka velký význam. Kromě funkce estetické, kdy bývají součástí architektonického řešení územních celků a pojítkem mezi městem a okolní krajinou, se podílejí na výchově všech generačních skupin a zejména dětí, u kterých budují vztah k přírodě. Z hlediska mikroklimatického jsou stromy nejen zdrojem stínu v horkých letních dnech, ale také zvyšují relativní vlhkost vzduchu, chrání před přehříváním půdního povrchu a zabraňují jeho ochlazování v průběhu noci. Všeobecně známý je příznivý vliv stromů na kvalitu vzduchu, neméně důležité je zachycení prachu na listové ploše a snižování hlučnosti. Všechny tyto aspekty se podílejí na zlepšení hygienických podmínek v provozem zatížených oblastech. Stromy svou barvou, šuměním listů, hrou stínu a světla nebo zpěvem ptactva ve větvích, pozitivně působí na psychiku – zvláště obyvatel ve městech.
V rámci semináře byl zdůrazňován často opomíjený ekonomický význam stromů. Jejich hodnotu lze finančně vyčíslit a jsou chráněny legislativou. Nejnovější studie ukázaly, že stromy snižují náklady na vytápění, zvyšují kvalitu prostředí pro obyvatele, tím redukují náklady na zdravotní péči, a snižováním rychlosti proudění vzduchu chrání stavební objekty před poškozením větrem. Jedním z argumentů proti výsadbě stromů v blízkosti budov by mohlo být potenciální ohrožení pádem stromu na budovu nebo obyvatele. Toto riziko je méně pravděpodobné než rizika spojená s životem bez zeleně. Abychom se mohli dlouhodobě obklopovat vzrostlými stromy v městském prostředí, je nezbytné respektovat a dodržovat několik zásad.
Volba vhodného sortimentu
Při výběru vhodných taxonů je nutné zohlednit kompozici, funkční a prostorové uspořádání. Jiné druhy umístíme do uličního stromořadí, jiné na náměstí nebo do parků a lesoparků. Kromě estetických hledisek hraje velkou roli hledisko ekonomické. Správa zeleně obcí by měla uvažovat v dlouhodobých časových úsecích. Náklady na pořízení výsadby jsou jen počáteční investicí. V průběhu let stromy vyžadují péči a podle její úrovně a způsobu provedení se odvíjí výše nákladů v rámci budoucího vývoje dřevin.
V první řadě je důležitá správná volba taxonů, které budou v daném prostředí prosperovat. Ne vždy platí, že nejvhodnější jsou domácí druhy. Dřeviny jsou ve městech vystaveny stresovému prostředí. Odolávají zasolení, úpalu, silné prašnosti, exhalacím a mnohdy trpí nedostatkem závlahy. Důležité jsou i klimatické poměry vybrané lokality, proto je ideální provést průzkum in situ, tedy přímo v místě plánované výsadby, a zvolit taxony, které budou nejlépe odolávat stresovým faktorům konkrétní lokality. Významně se podílí na kvalitě a vitalitě také zacházení s dřevinami v průběhu přepravy a před výsadbou. Nemělo by dojít k poškození balu, kořenového systému a terminálu.
Při vysazování je nezbytné dodržovat zásady výsadby dřevin a neopomenout zasazené stromy správně ukotvit. Před uložením stromu do výsadbové jámy bychom měli uvolnit bal a dbát na pozici kořenového krčku v balu. V rámci přednášky zdůraznil předseda rady Sekce péče o dřeviny Ladislav Kejha chyby při prováděných výsadbách. Velmi často se chybuje v hloubce výsadby a s tím i souvisejícím zasypáním kořenového krčku. Měli bychom se vyvarovat stoprocentní výměně substrátu, zvláště pokud je substrát hodně výživný. Strom není motivován prokořeňovat do okolní méně kvalitní půdy a může dojít ke vzniku květináčového efektu a vývratu dřeviny. Osvědčeným substrátem pro výsadbu stromů ve městech je minerální substrát, který zajistí dřevině dobrou propustnost a vzdušnost. Nemělo by se zapomínat na dostatečnou závlahu hlavně ihned po výsadbě a do ujmutí stromu. Nevhodně se používají závlahové sondy, u kterých chybí štěrk a nebývají opatřeny krytkou. Také špatná volba výšky mulče může neblaze zasáhnout do vývoje dřeviny. V neposlední řadě je důležitá správná volba vhodných kotvících materiálů. Kotvení chrání stromy především před nežádoucím vývratem a uvolněním, kdy dochází ke zpřetrhání kořenového vlášení, což může mít pro strom fatální následky.
Pro budoucí prosperitu dřevin
Řez může zásadně ovlivnit následný vývoj stromu a jeho architekturu. Při výsadbě bychom měli provádět tzv. komparativní řez, ale vzhledem k tomu, že převoz a přesazení stromu je pro dřevinu velmi stresující. Po výsadbě dochází k úbytku kořenového systému o 90 – 95%. Komparativním řezem docílíme rovnováhy mezi transpirací a příjmem vody a snížíme povýsadbový stres. Řezem můžeme redukovat korunu o jednu třetinu až jednu polovinu původního objemu. U dřevin v ulicích a uličních stromořadích, komparativní řez provádíme dle stanoviště a možností následné péče. Čím je stanoviště horší a možnosti péče menší, tím větší je řez. V případech, kdy máme zajištěnu maximální péči, řez nemusíme provést. V těchto případech je stěžejním zásahem pro následující prosperitu dřeviny provedení výchovného řezu. Výchovný řez je jediným preventivním opatřením, které zajistí bezpečnost dřevin. Odborně provedený výchovný řez minimalizuje další zásahy na dřevinách a tím se také snižují budoucí náklady obcí na jejich údržbu s ohledem na bezpečnost a provoz. V případě chybného řezu, zejména dekapitací – uříznutím terminálu, dochází k celkové degradaci dřeviny, narušení habitu a stability stromu. Z hlediska financování komplikuje obcím situaci fakt, že výchovný řez vypadl z dotačních programů. Mělo by se však zdůraznit, že pozdější zásahy jsou ekonomicky nákladnější a mnohým zákrokům lze výchovným řezem zabránit.
Řezat nebo neřezat?
Aby stromy byly bezpečné, vyžadují odbornou péči. Pokud správce zeleně zaznamená vizuální defekty na dřevině, měl by se obrátit na odborníky – arboristy. Ti posoudí nejen vizuální defekty, ale také defekty skryté. Vyhodnocují provozní stabilitu, fyziologickou a biomechanickou vitalitu dřeviny. Odborné posouzení stavu dřeviny je zcela na místě, protože ne každá suchá větev volá po zásahu, ne každá dutina je nebezpečná. Například plodnice hub na kmenech dřevin nemusí vždy znamenat, že dřevina strádá. Mezi houbou a stromem může být i symbiotický vztah. Tyto a mnoho dalších aspektů mohou arboristé na základě zkušeností z praxe a díky své oborové specializaci vyhodnotit a navrhnout následná opatření.
Kromě udržovacích řezů je v současné době čím dál častěji uplatňována obvodová redukce koruny. Jedná se o obvodovou redukci koruny stromu v rozsahu přizpůsobeném více potřebám lidí než potřebám stromu. Málo kdo si ale uvědomuje, že tento typ řezu nevratně poškodí strom, rozhodí jeho fyziologickou vitalitu a hormonální rovnováhu a už bude tuto péči vyžadovat v pravidelných intervalech. Proto je doporučeno zvážit, zda je obvodová redukce skutečně nezbytná. Velkým problémem, může být poškození dřevin vlivem údržby okolní zeleně, například poškození báze kmene sekačkou. V plánu péče by měla být zahrnuta následná údržba, s blíže specifikovanými postupy a jednotlivými zásahy, včetně typů použité mechanizace.
Existuje mnoho odborníků různých kvalit a pro pracovníky na úřadech není jednoduché se zorientovat. Nicméně na základě školení, osvětou, komunikací mezi úřady a stavebníky mohou pracovníci správy zeleně získat lepší přehled.
Text a foto Daniela Urešová
Článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2012
