Zavlečené choroby představují významné riziko pro zdravotní stav mnoho dřevin. Na introdukci původců chorob se vedle narušení klimatických bariér podílí rovněž intenzivní obchod s rostlinným materiálem. Zavlékány jsou jak druhy, které se adaptují na domácí druhy dřevin, tak patogenní organismy, kteří infikují introdukované dřeviny ze stejné geografické oblasti.
Specifickou skupinou jsou domácí patogenní organismy, které se adaptují na introdukované dřeviny, případně jsou poté zavlečeny do oblasti původního rozšíření nového hostitele. To je příklad i běžně rozšířené rzi vejmutovkové Cronartium ribicola C. Fisch., pocházející z horských oblastí Alp a Karpat. Ta je v současnosti spíše problémem pro rybíz jako mezihostitele, lokálně pak i pro výsadby borovice vejmutovky Pinus strobus a některých dalších introdukovaných borovic.
Řadu v minulosti zavlečených chorob dřevin je možno považovat za zdomácnělé. Příkladem je grafióza jilmů Ophiostoma ulmi (Buism.) Nannf., resp. Ophiostoma novo-ulmi padlí dubové Microsphaera alphitoides Griff., dnes rovněž nedávno zavlečenou červenou sypavku borovice Dothistroma septospora (G. Doroguine) Morelet aj., a to i přes to, že tyto druhy pochází z geograficky značně rozdílných oblastí. U některých druhů, jako je rez hrušňová Gymnosporangium sabinae (Dicks.) G. Winter, je obtížné stanovit původ, kdy starší údaje vesměs schází. Názory na původ se pak mohou rozcházet. V posledním desetiletí však došlo k aktivizaci této rzi, nápadné je aeciální stadium na listech hrušní Pyrus spp. v letních měsících.
Z hlediska fytopatologie není rozhodující přítomnost, resp. zavlečení patogena, ale rovněž přítomnost nižších entit, jako jsou variety, formy specialis, geograficky odlišné rasy, vegetativně kompatibilní skupiny, které však již vesměs nejsou předmětem soustavné rostlinolékařského péče.
Databáze zavlečených chorob ve světě
Seznamy zavlečených druhů patogenů jsou zpracovány jak na úrovni větších celků, tak i na úrovni států, případně správních jednotek. Na globální úrovni vede databázi zavlečených organismu Světová organizace ochrany přírody IUCN. Její Global Invasive Species Database (www.issg.org) přináší údaje o širokém spektru zavlečených organismů v celém světě. Z hlediska chorob rostlin sledují rozšíření organizace ochrany rostlin jako je European and Mediterranean Plant Protection Organisation – EPPO (www.eppo.org), v severní Americe North American Plant Protection organisation (www.nappo.org) aj. V Evropě je významný rovněž portál Ruské akademie věd Regional Biological Invasion Centre (www.zin.ru) a projekt Technické univerzity Berlín NEOBIOTA (http://www2.tu-berlin.de/~neobiota/). Evropská legislativa v problematice zavlečených druhů vychází mimo jiné z dokumentu European Strategy on Invasive Alien Species (Genovesi et Shine 2003). Databáze zavlečených druhů jsou však prvotně zaměřeny na obratlovce a vyšší rostliny, choroby a škůdci rostlin jsou vedeny spíše výjimečně. V současné Evropě je rovněž absence propojení databází různých organizací, resp. výzkumných týmů. Seznam zavlečených druhů, včetně patogenů a škůdců dřevin na národní úrovni uvádí například Litva (http://www.ku.lt/lisd/), Polsko (http://www.iop.krakow.pl/ias/).
Výskyt zavlečených patogenů v ČR
V České republice je v současnosti seznam chorob a škůdců dřevin zpracováván, předběžné výsledky byly již publikovány (Jankovský, Palovčíková, Dvořák 2007). Přehled zavlečených patogenů dřevin s potvrzeným výskytem v ČR zahrnuje v současnosti 24 druhů zavlečených původců chorob dřevin, včetně čtyř druhů karanténních. Nálezy karanténních druhů pochází s výjimkou původce bakteriální spály růžovitých rostlin Erwina amylovora z posledních sedmi let. Jedná se o rakovinu kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica (Murril) M. E. Barr, červenou sypavku Dothistroma septospora (G. Doroguine) Morelet a hnědou sypavku Lecanosticta acicola (Thümen) H. Sydow. Největší počet nově zjištěných zavlečených patogenů dřevin podchází ze skupiny padlí Erysiphales. To je možno vysvětlit jednak obecně příznivými klimatickými podmínkami pro jejich výskyt, jednak zájmem o tuto v ČR ne zcela probádanou skupinu. Padlí rovněž tvoří převážnou část patogenů s rizikem zavlečení do ČR.
Grafióza jílmů
Typickou zavlečenou chorobou se všemi důsledky pro populaci hostitele je grafióza jilmů. Jde snad o jediný případ původce choroby, která výrazně zredukovala a ohrozila populaci svého hostitele – jilmů. První zmiňuje vadnutí jilmů v alejích Poděbrad a Prahy prof. Peklo v roce 1932 (Polák 1932). Pravděpodobně tehdy popisované vadnutí bylo způsobeno grafiózou jilmu Ophiostoma ulmi (Buism.) Nannf. (Polák, 1932). Následně se choroba rozšířila po zbytku tehdejšího Československa, kdy se projevila především v lužních lesích podél Vltavy, Ohře a Sázavy (Kalandra and Pfeffer, 1935). Poškozeny byly vesměs jednotlivé větve či části koruny, náhlé hynutí celých stromů není z této doby popisováno. Masové hynutí jilmů v 60. a 70. letech je spojováno se zavlečením hypervirulentního kmene, později popsaného jako samostatný druh O. novo – ulmi Brasier (Brasier 1991). Příslušné studie a šetření však nebyly provedeny. Izoláty ve sbírkách pro zpětnou determinaci původce z této doby však schází. Podle symptomů se však již tehdy mohlo jednat o nový druh, resp. poddruh Ophiostoma novo – ulmi ssp. novo – ulmi, který má podle Brasiera (1990) původ v oblasti Ukrajiny či Moldávie, odkud se začal šířit již ve 40. letech 20. století. Poprvé identifikoval nový druh Ophiostoma novo – ulmi včetně jeho poddruhů (Brasier et Kirk 2001) v České republice až Dvořák et al. (2006, 2007). Převažujícím poddruhem je O. novo ulmi ssp. novo – ulmi. Zaznamenal rovněž O. novo ulmi ssp. americana spolu s hybridy, zjištěnými rovněž v sousedním Rakousku (Konrad et al. 2002). Lze konstatovat, že původní druh O. ulmi nebyl v posledních letech v ČR potvrzen, veškeré šetřené vzorky náležely druhu O. novo – ulmi.
Rakovina kaštanovníku
Rakovina kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica (Murril) M. E. Barr. (Endothia parasitica (Murril) And. et And.), byla zavlečena kolem roku 1900 z Asie nejdříve do Severní Ameriky. První údaj z Evropy je datován z roku 1925 z Belgie. Na území tehdejšího Československa byla v roce 1976 objevena na Slovensku na lokalitě Prašice – Duchonka v okrese Topoľčany (Juhásová 1990, 1991 ex Juhásová 1999). V České republice byla potvrzena v roce 2002 (Jankovský et al. 2002). V současné době je známa z šesti lokalit. Všechny lokality byly na základě mimořádného rostlinolékařského opatření Státní rostlinolékařské správy sanovány. Na každé z lokalit byla zjištěna jiná vegetativně kompatibilní skupina. Původ infekce není na žádné ze sledovaných lokalit jasný. Vedle kaštanovníku setého Castanea sativa byla rakovina kůry kaštanovníku potvrzena na dubu červeném Quercus rubra (Haltofová et al. 2005, Haltofová 2005, 2006). Přestože je současná situace stabilizovaná, vyžaduje si tato choroba stálý rostlinolékařský dohled. Důvodem je možnost dalšího šíření virulentních kmenů Cryphonectria parasitica do nových oblastí. Houba se vyvíjí rovněž na dubech, kde však prozatím nebyly zaznamenány žádné význačné škody. V současné době má Česká republika statut chráněné zóny v souladu s předpisy EU. Charakteristickým projevem rakoviny kůry kaštanovníku je rakovina kůry a rozvoj žluto oranžového syrrocia po kůrou.
Hnědá sypavka na borovici blatky
Do roku 2007 byla nejasná přítomnost hnědé sypavky Lecanosticta acicola (Thümen) H. Sydow, teleomorpha Mycosphaerella dearnessii M. E. Barr v České republice. V červenci 2007 byla determinována na vzorku borovice blatky Pinus uncinata subsp. uliginosa z jižních Čech (Jankovský et al., nepubl.). Z hlediska fytosanitárního jde o významný rostlinolékařský problém, komplikovaný původem vzorku z národní přírodní rezervace. Běžné eradikační postupy nelze v této lokalitě uplatnit. Prozatím není jasné ani rozšíření tohoto druhu v této oblasti, ani potencionální rozšíření na borovici lesní Pinus sylvestris.
Chřadnutí olší
Z hlediska fytosanitárního je závažná problematika patogenů z rodu Phytophthora. Z nedávné doby je z Evropy uváděno chřadnutí olší ve spojení s Phytophthora alni Brasier & S.A. Kirk, resp. dalšími druhy z tohoto rodu (Brasier et al. 1995, Cech et Hendry 2003, Gibs et Dijk 2003), z České republiky potvrzené Černým et al. (2003). Chřadnutí olší je však dosud ne zcela jasným fenoménem, na kterém se podílí řada dalších spouštěcích mechanismů (Vyhlídková et al. 2005). Diskutovaná je rovněž role Phytophthora cambivora (Petri) Buism. na chřadnutí kaštanovníků na lokalitě Nasavrky (Gregorová 2000). Původce Suden oak death, karanténní Phytophthora ramorum nebyla na dubech zjištěna, přestože v rámci SRS byla zachycena na Viburnum bodnantense (Běhalová 2006). Z české republiky byly potvrzeny rovněž další druhy rodu Phytophthora jako P. citricola na bucích a dalších listnatých dřevinách.
Chřadnutí jasanů
V souvislosti s rychle se šířícím chřadnutím jasanů Fraxinus exelsior a Fraxinus angustifolia byl v září 2007 zjištěn ze vzorku ze Školního lesního podniku Křtiny nedávno popsaný druh Chalara fraxini Kowalski, který je spojován se současným chřadnutím jasanů v Evropě (Kowalski 2006). Příčiny vlastního chřadnutí však nejsou zcela jasné. Symptomaticky chřadnutí jasanů ve střední Evropě nejvíce odpovídá komplexní chorobě, kdy startujícím stresorem jsou klimatické extrémy, především pak extrémní průběh zimy v minulých letech. Na lokalitách s pozorovanými projevy chřadnutí došlo ke zmrznutí narašených prýtů v posledních dvou sezónách. Poškozená pletiva pak mohou představovat vstupní bránu infekce. Možnou příčinou nekrotizace pletiv a sekundárního šíření patogenů hub v pletivech může být i savý hmyz. Na roli sekundárních patogenů poukazuje rovněž výskyt hub z rodu Phomopsis a Fusarium v nekrotických skvrnách.