Kdo by je neznal? Profesionální zavlažovací truhlíky vyvinuté Petrem Lebišem, majitelem společnosti Zahradnictví Lebiš, s. r. o, patří k oblíbenému systému pěstování květin. Na českých balkónech či parapetech jich najdeme okolo jednoho a půl milionu. Jaká však byla cesta jejich vývoje a co stojí za jejich úspěchem?
Zahradnictví Lebiš se sídlem v Boskovicích je jedním ze zahradnických podniků s historií. V roce 1935 je založil otec dnešního majitele Jaroslav Lebiš a zaměstnával celou rodinu. Zabývali se produkcí květinové a zeleninové sadby a svatební a pohřební vazbou. Až do roku 1962 fungovalo pod správou rodiny. V tomto roce musel otec Petra Lebiše začít pracovat v místní střední zemědělské škole a vlastní produkce tak výrazně poklesla. Až po roce 1982 zde začal Petr Lebiš opět soukromě podnikat a v roce 1987 poprvé vystavoval na Floře Olomouc.
Začátky vývoje truhlíků
V té době se k němu dostaly tři typy samozavlažovacích truhlíků ze západní Evropy. Na našem trhu se tehdy jednalo o naprostý unikát, zde existovaly pouze truhlíky klasické.
Po roce 1989 Petr Lebiš nakoupil opět na západě další z těchto speciálů. Po roční zkušenosti je však vyhodil a začal pracovat na vývoji vlastního zavlažovacího truhlíku. „Ten, kdo tyto truhlíky vymyslel, snad nikdy nepracoval s květinami“, líčí svoje zkušenosti Petr Lebiš. Vývoj trval pět let a v roce 1994 byly první kusy v prodeji.
Systém vychází z klasické varianty truhlíku s podmiskou. Pro tu byl zvolen objem čtyři resp. pět litrů. Na hrotech v podmisce stojí vlastní nádoba na rostliny, do které se vejde sedm litrů substrátu. Obě nádoby propojují knoty, které k substrátu přivádí vodu. Ty byly na celém systému nejvíce náročné. Bylo potřeba nalézt materiál, který by nasál vodu a předal do substrátu. Nejlépe dopadly pokusy s popruhů brzdících padáků na bázi polypropylenu.
Jedná se o jediný zavlažovací truhlík dělený na dva díly. Výhodou tohoto uspořádání je okamžitá kontrola množství vody v podmisce i její jednoduché doplnění.
Truhlíky jsou vyráběny ve dvou šířkách (50 a 60 centimetrů) a osmi různých barevných variantách. V nabídce figurují i závěsné zavlažovací květináče se zásobou čtyř litrů vody v podmisce či květinová žardiniéra o průměru 40 centimetrů s objemem deseti litrů vody.
Postupem let se stávaly známější a známější. Jistě k tomu dopomohly i televizní výstupy s Přemkem Podlahou a Jiřinou Bohdalovou ve specializovaných pořadech a informace šířené prostřednictvím mnohých rádiových i tištěných příspěvků. Hlavním důvodem úspěchu však byly a jsou pozitivní zkušenosti mnoha pěstitelů s tímto typem truhlíků.
Pro větší výsadby
Vedle tradičních velikostí truhlíků a nádob určených především pro hobby pěstitele, vyvinul Petr Lebiš i systémy vhodné k ozelenění měst a obcí. Jednou z variant je květinový sloup. Jeho základ tvoří kruh z pevného drátu se čtyřmi nožičkami. Do kruhu je vložena pevná nádoba o objemu 90 litrů. Ze základního kruhu vychází tři tyče, na které se nasunuje menší kovový kruh se třemi nožičkami s nádobou o objemu 65 litrů. Poslední patro nasedá na předchozí stejným způsobem a je zde upevněna opět 65litrová nádoba. Nádoby slouží k výsadbě rostlin a jejich perforací získáme plochu k osázení i ze stran a k zapojení celé výsadby tak dojde dříve. Na celý systém je možno nasadit i deštník, který v případě dešťů zabrání mechanickému poškození a omezí napadení rostlin houbovými chorobami. Jedná se o kovovou konstrukci potaženou průhlednou smršťovací fólií. Díky velkému objemu substrátu v nádobách vydrží rostliny v průměru tři až pět dní bez zálivky.
Text Helena Piková Foto archiv Zahradnictví Lebiš
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 2/2011.
