Na letošních Ovocnářských dnech v Hradci Králové vymezil předseda Ovocnářská unie ČR Jaroslav Muška podmínky pro podnikatelský prostor, který bude potřeba vytvářet v nejbližším období.
Patří k nim každoroční obnova až 900 ha výsadeb, nákup nových technologií, podpora ovocnářského výzkumu, zvýšení odbytu za podpory odbytových organizací a marketingového fondu, podpora SISPO a další důležité body.
Například je podle předsedy nutné dodržovat vyloučení prodeje nestandardního zboží na trhu, provádět důsledné kontroly dovezeného ovoce z Polska vzhledem k možnosti výskytu reziduí antibiotik, zvýšit propagaci tuzemského ovoce z hlediska zdravějšího a přirozenějšího zdravotního vlivu na úkor spotřeby pomerančů a banánů. Závažným momentem je nutnost snížení celkových nákladů alespoň o 20 %.
Při pohledu na současné statistiky vývozu stolního ovoce je patrné, že pravděpodobně nejdůležitějším úkolem bude i v budoucnu udržení si českého trhu. Naopak velké procento průmyslových jablek bude vzhledem k tristnímu stavu našeho zpracovatelského průmyslu mířit k další úpravě a zhodnocení do zahraničí.
Odbytová družstva producentů
Prvkem, který by měl doufejme zdomácnět i v našich končinách, je stabilita trhu a potažmo i cen. Jednou z cest je členství v některém z odbytových družstev producentů, které se snadněji dokáží bránit tlaku silných obchodních organizací. Jejich další funkcí je propojení prostřednictvím SZIF se strukturami EU, které regulují trh s ovocem. Jaké tedy má pěstitel možnosti výběru? Jednak je to odbytové družstvo CZ Fruit s ročním obratem 450 mil. Kč a 30% podílem na trhu s ovocem, které má v současnosti 52 členů, druhou možností je jihomoravský ZN Fruit s ročním obratem přes 100 mil. Kč a Jihofrukt sdružující pěstitele z okolí Velkých Bílovic s obratem, jež loni dosáhl 29,4 mil. Kč.
Kvalita, pořádek, konec východního šlendriánu
To jsou slova, kterými podpořil vstup do EU doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc., z VÚRV Praha–Ruzyně. Současný stav výsadeb, ale i školkařského materiálu, který ovocnáři používají, není uspokojivý. Z hlediska zajištění patogenu prostého materiálu uvedl častý výskyt virů chlorotické skvrnitosti, žlábkovitosti jabloní a vrásčitosti kmene. Průměrný výskyt těchto chorob dosahoval v testovaných 13 sadech a dvou školkách úrovně 44, 29 a 17 %. Přičemž rozsah výskytu je prakticky stejný jak ve školkách, tak i v sadech.
V současnosti je realizace systému certifikace výsadbového materiálu ovocných dřevin v obtížné fázi urychleného a kvalitního ozdravení. Na práci se podílí odborníci VÚRV Praha–Ruzyně, VŠÚO Holovousy a ZF MZLU v Lednici. Ovocnáře zaujal prioritní výběr odrůd určených k ozdravení. Ze sortimentu jabloní byly vybrány: ´Šampion´, ´Rubín´, ´Golden Delicious´, ´Topaz´ a ´Bohemia´, hrušní: ´Clappova´, ´Boscova lahvice´, ´Bohemica´, ´Erica´ a ´Lucasova´, třešní: ´Kordia´, ´Těchlovan´, ´Karešova´, ´Burlat´ a ´Van´.
Doufejme, že se nám podaří při realizaci systému EPPO a směrnice EU 92/34 z r. 1998 brzy dosáhnout odpovídající úrovně, i když například Maďaři a Poláci začali budovat technické izoláty daleko dříve.
Odborníci z VŠÚO Holovousy
Ing. Miroslav Pražák, CSc., seznámil přítomné s výsledky šestiletého pokusu, který se uskutečnil ve spolupráci s firmou Netefim Czech, s. r. o. Vyplývá z nich, že při použití kapkové závlahy lze dosáhnout v kombinaci s použitím hnojiva (Kristalon, 1 – 4 g/strom/den) zvýšení výnosu o 25 % (bez hnojení o 14 %).
Problematiku využití rezistentních odrůd jabloní v Evropě zpracoval Ing. Jan Blažek, CSc., na základě anketního šetření. Vyplývá z něj, že jejich procentický podíl dosahuje v EU 0,9 a v ostatních zemích Evropy 4,2 % z celkové plochy výsadeb. Potěšitelné je umístění odrůdy ´Topaz´ z BÚ ČSAV ve Střížovicích na prvním místě, jak z hlediska frekvence výsadby, tak i perspektivy. I další české odrůdy se umístily v popředí zájmu. S podrobnostmi vás seznámíme v některém z příštích čísel časopisu Zahradnictví.
Ing. František Paprštejn, CSc., představil výsledky výzkumu používání vhodných a nevhodných opylovačů jednotlivých odrůd jabloní. Z velmi zajímavého a rozsáhlého přehledu uveďme alespoň několik nevhodných: ´Idared´ – ´Šampion´, ´Angold´ – ´Selena´, ´Rubín´ – ´Rubinola´ a ´Angold´ – ´Selena´.
Výsledky pokusů na hodnocení nových slivoňových podnoží představil Ing. Jan Kosina. Standardem byla podnož JA. Vliv podnoží byl sledován na čtyřech odrůdách ´Stanley´, ´Čačanska lepotica´, ´Čačanska najbolja´ a ´Valjevka´.
Kdo vytrval až do konce, mohl konstatovat, že všichni přednášející byli vybráni velmi pečlivě a jejich příspěvky budou zcela jistě využity v praxi. Doufejme, že odbornost a schopnosti našich ovocnářů zůstanou hlavním kritériem úspěšnosti i po očekávaném vstupu do EU. S některými příspěvky se podrobněji setkáte v časopise Zahradnictví
