Letošní září bylo globálně druhé nejteplejší v historii měření, zatímco Evropu sužovaly extrémní srážky. Informovala o tom dnes v pravidelném měsíčním bulletinu meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Září bylo druhé nejteplejší v historii záznamů s celosvětovou průměrnou přízemní teplotou vzduchu 16,17 stupně Celsia, což je o 0,73 stupně více, než byl průměr pro září v letech 1991 až 2020.
Oproti předindustriálnímu období byla průměrná teplota letos v září dokonce v průměru o 1,54 stupně vyšší. Současně šlo o 14. měsíc v 15měsíčním období, kdy průměrná globální teplota vzduchu při zemském povrchu byla více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.
Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců, tedy od října 2023 do září 2024, je druhou nejvyšší zaznamenanou teplotou za jakékoli 12měsíční období, a to 0,74 stupně nad průměrem let 1991 až 2020 a odhadem 1,62 stupně nad předindustriálním průměrem z let 1850-1900. Globální průměrná teplotní anomálie od začátku roku je o 0,71 stupně Celsia vyšší než průměr z let 1991 až 2020, což je nejvyšší zaznamenaná hodnota pro toto období. Je tak téměř jisté, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii záznamů, upozorňuje Copernicus. Na samotné evropské pevnině byla průměrná teplota v září 2024 o 1,74 stupně vyšší než průměrná teplota v září v letech 1991 až 2020, což z tohoto měsíce činí i v Evropě druhé nejteplejší září v historii měření, a to po loňském září 2023, které bylo vyšší než průměr o 2,51 stupně Celsia. Teploty v Evropě přitom byly v září většinou nadprůměrné ve východní a severovýchodní Evropě, ale podprůměrné ve velké části západní Evropy, včetně Francie, většiny Pyrenejského poloostrova a Islandu. Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné v Kanadě, ve středu a na západě Spojených států, v Jižní Americe, severovýchodní Africe, Číně a Japonsku. Podprůměrné teploty byly v oblasti Sahelu, jižní Afriky, na východě USA, v některých částech střední Asie a v západní Antarktidě. "Září 2024 bylo druhé nejteplejší na světě i v Evropě. Extrémní srážky v tomto měsíci, které pozorujeme stále častěji, zhoršuje teplejší atmosféra, což vede k intenzivnějším dešťům. Během několika dní spadlo množství srážek obvyklé pro několik měsíců," konstatovala zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service (C3S) Samantha Burgessová. Varovala dále, že riziko extrémních srážek bude s rostoucí teplotou dále narůstat. "Čím dříve dosáhneme nulových emisí, tím dříve budeme schopni toto riziko zmírnit," dodala. V září 2024 spadlo na většině území Evropy nadprůměrné množství srážek. Zejména bouře Boris vedla v polovině měsíce k silným srážkám, záplavám a souvisejícím škodám ve střední a východní Evropě, včetně České republiky.*
Zdroj: ČTK
