Záplavy v polovině září v tuzemských zelinářských oblastech zničily 60 hektarů polí se zeleninou, dalších 400 hektarů je po vydatných deštích podmáčených a bude problém z nich sklidit úrodu. Zelináři nyní dávají dohromady výši škod, které jim záplavy způsobily, uvedla dnes při slavnostním zahájení podzimní výstavy zeleniny a ovoce Flora Olomouc předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Zelenina určená pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se v Česku pěstuje na zhruba 11.000 hektarech polí.
"Zcela zaplaveno bylo zhruba 60 hektarů polí se zeleninou. Podmáčeno je 400 hektarů tak, že vlastně my se na tato pole vůbec nedostaneme a ztráty tam budou úplně stejné jako v případě polí, která byla zaplavena," uvedla Nebeská. Zářijové záplavy způsobily největší škody pěstitelům zeleniny na Opavsku, v Polabí a na Brněnsku, kde farmáři obdělávají pole v okolí vodních toků. "Na odhad škod je zatím brzy. Během týdne nebo dvou budeme určitě znát jak to finanční vyjádření, tak i druhy zeleniny, u kterých by se dalo očekávat, že by mohl být jejich nedostatek na trhu," podotkla Nebeská.
Zářijové záplavy poškodily především zeleninu určenou pro podzimní sklizeň, tedy kedlubny, zelí a brambory. Vliv na vývoj cen zeleniny zatím podle pěstitelů nelze odhadovat, bude nutné počkat na přesnější určení rozsahu škod. Ceny navíc odráží situaci na evropském trhu. Záplavy pěstitelům zkomplikovaly podzimní polní práce. V zaplavených a podmáčených oblastech se opozdilo například sázení meziplodin, které pomáhají utužovat půdu. Pěstitelé zeleniny, jejichž pole zničily záplavy nebo vydatný déšť, jsou podle Nebeské v nelehké situaci. V jarních měsících se potýkali s mrazy a v létě některé porosty se zeleninou poničily kroupy. Řada pěstitelů má sice pro tyto případy sjednáno pojištění, které je ale drahé a sotva pokryje zvýšené náklady. "Budeme se z toho asi celý rok dostávat, ale na druhou stranu pořád říkám, že se už musíme začít dívat na rok 2025 a začít plánovat," podotkla Nebeská.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219.510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11.015 hektarů, o rok dříve zabírala 11.303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12.066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost. Obchodním řetězcům farmáři dodávají zhruba 75 procent produkce zeleniny. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.*
Zdroj: ČTK
