Ovocné dřeviny často trpí chorobami, které jsou způsobeny různými patogenními organizmy (houby, bakterie, viry) a mohou způsobovat výrazné hospodářské ztráty. Diagnostika virů ovocných dřevin se odvíjí od znalosti průběhu infekce, množení a rozšíření viru v testované rostlině.
Virová infekce kmenem viru s nízkou virulencí bývá latentní v počátečním stádiu napadení ovocných dřevin, a to v mnoha případech. Teprve po namnožení viru a zvýšení jeho koncentrace v rostlině může dojít k šokové fázi. V průběhu této fáze dochází u některých chorob ke vzniku příznaků charakteristických pro dané onemocnění. Systematické virové infekce se u bylinných druhů vyvíjejí rychle, ale u ovocných stromů může šíření viru v rostlině trvat i několik let (např. v případě šarky švestky po infekci stromu slivoně hmyzími vektory – mšicemi). Tato skutečnost komplikuje výběr správné diagnostické metody a vlastní výběr reprezentativního vzorku testované ovocné dřeviny.
Je nutno zdůraznit, že působení komplexu některých virů (např. ASGV – virus žlábkovitosti kmene jabloně, ASPV – virus mělké vrásčitosti kmene jabloně, ACLSV – virus chlorotické skvrnitosti jabloně, ApMV – virus mozaiky jabloně) vede k oslabení životaschopnosti a růstu ovocných stromu a ke snížení výnosu. V případě, že jsou ovocné dřeviny vystaveny působení extrémních podmínek (např. silný řez, extrémní klimatické podmínky, výrazné napadení hmyzími škůdci, bakteriózy), může komplex virů způsobit i celkové odumření infikovaných stromů.
Diagnostické metody
Ovocné druhy je možné testovat pomocí laboratorních testů (metody ELISA, PCR) anebo testů na bylinných indikátorech. Uvedené postupy slouží především pro rychlé vyloučení nemocných rostlin nebo jako rychlý orientační test výchozího matečního materiálu v matečnicích a množárnách roubů. Specifické testy na dřevinných indikátorech trvají delší dobu (dva až tři roky) a umožňují přesněji potvrdit a ověřit přítomnost virových onemocnění u testovaných ovocných dřevin.
Vhodná diagnostická metoda je specifická pro každý diagnostikovaný patogen. To znamená, že pro konkrétní virové onemocnění je vždy stanoven dřevinný indikátor, vhodný pro testování přítomnosti patogena. Symptomy jednotlivých virových onemocnění je doporučeno hodnotit časně na jaře.
Legislativa
V České republice je problematika škodlivých organizmů rostlin legislativně ošetřena. Jedná se o vyhlášku č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění vyhlášky č. 159/2009 Sb. a vyhlášky č. 76/2010 Sb. a č. 332/2006 Sb. o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu.
Evropská a středozemní organizace ochrany rostlin (EPPO – European and Mediterranean Plant Protection Organization) je regionální mezivládní organizace, zajišťující spolupráci mezi členskými státy v oblasti ochrany rostlin v rámci Evropy. Mezi hlavní cíle této organizace patří podpora a propagace bezpečných a účinných metod kontroly rostlinného (rozmnožovacího) materiálu, rozvoj mezinárodní strategie proti zavlékání a rozšiřování nebezpečných škodlivých organismů. V rámci konkrétních regionu jsou harmonizovány společné postupy, opatření, standardy a metody vedoucí k ochraně rostlin.
Produkce množitelského materiálu
EPPO vydává nařízení, předpisy a průvodní informace pro produkci množitelského materiálu ovocných druhů. Veškeré tyto materiály a publikace jsou doplňovány o nové poznatky pracovní skupinou EPPO.
Metodiky EPPO obsahují certifikační schémata, která poskytují podrobné informace a podrobný návod pro produkci rostlinného materiálu odrůd a podnoží ovocných dřevin, testovaných na přítomnost škodlivých organizmů (obr. 1). Rostlinný materiál (roubované ovocné stromy – odrůdy, vegetativně množené podnože a semenáče podnoží) vyprodukovaný podle tohoto schématu je odvozen z matečnic technického izolátu, které byly testovány na přítomnost škodlivých organismů a označeny jako viruprostý materiál (Vf – virus free). Certifikovaný materiál ovocných stromů určený k vývozu musí odpovídat fytosanitárním předpisům země dovozce.
Postup (jednotlivé kroky) certifikace
a) Kandidátní rostlina
Je to jakákoliv rostlina, která může sloužit jako matečnice technického izolátu, nebo ze které mohou být matečnice technického izolátu odvozeny množením. Pokud by rostlina měla být uznána za matečnici před-základního materiálu, musí být testována na přítomnost definovaných škůdců (patogenů). Dokud není prokázána nepřítomnost virů (bezviróznost) testované rostliny, je považována za rostlinu kandidátní.
b) Testování laboratorními metodami
Stěžejní částí certifikačního procesu je použití laboratorních metod. Jsou využívány molekulární metody PCR (Polymerase Chain Reaction), RT-PCR (Reverse Transcription-Polymerase Chain Reaction) a imuno-enzymatická metoda ELISA (Enzyme Linked Immunosorbent Assay). Laboratorní metody slouží k rychlému vyloučení nemocných rostlin při výběru kandidátních rostlin v prvním stupni v rámci certifikačního schématu. V průběhu certifikace je dále uplatněna metoda testování na dřevinných indikátorech. Souhrnné informace týkající se testování jsou uvedeny v tab. 1.
c) Založení nové rostliny
Rostliny, testované laboratorními metodami a uznané za bezvirózní, jsou umístěny v technické izolaci. Součástí pracoviště VŠÚO Holovousy, s. r. o., jsou technické izoláty, jejichž konstrukční a technické provedení splňuje technické požadavky, předepsané kontrolními institucemi ÚKZÚZ a SRS. Vchod do technických izolátů je opatřen ventilací a tím je zamezen průnik vektorů virových onemocnění (zejména hmyzích škůdců).
d) Testování na dřevinných indikátorech (biologický indexing, biologické testování)
Biologické testování je založeno na viditelné reakci indikátorové rostliny na přítomnost patogena, který je naočkován na podnož spolu s indikátorem, jedná se o metodu dvojitého očkování (obr. 2, obr. 3). Indikátorem je odrůda příslušného ovocného druhu, která je velmi citlivá vůči diagnostikovaným patogenům. Biologické testování se provádí v polních podmínkách. Všechny použité podnože a indikátorové rostliny pro veškeré testované ovocné druhy musí být bezvirózní (virus free). Testování na dřevinných indikátorech umožňuje detekci rozsáhlejšího spektra patogenů ve srovnání s laboratorními metodami (pro detekci mnoha patogenů a jejich kmenů jsou teprve vyvíjeny specifické primery, tj. chemikálie umožňující jejich jednoznačnou přítomnost v testovaném ovocném druhu). Teprve po ukončení testování na dřevinných indikátorech lze o testované rostlině prohlásit, že je bezvirózní.
Odběr vzorků: Vzorky pro biologické testování (očka z podezřelé rostliny) je vhodné odebírat nejlépe před samotným očkováním. Jsou odebírány výhony s vyzrálými očky. Očka je nutno uchovávat v chladných a vlhkých podmínkách, aby bylo zabráněno jejich zasychání. Vhodná doba k očkování nastává v průběhu července až srpna, protože v té době podnože obsahují dostatek mízy.
Dvojité očkování: V polní testovací školce je patogen inokulován metodou dvojitého očkování. Nejprve je na podnož inokulován indikátor (12–15 cm nad zemí), po 14 dnech je ve výšce 5–8 cm nad zemí inokulováno očko z podezřelé odrůdy (kandidátní matečné rostliny, rostliny s nejistým zdravotním stavem apod.). Podezřelá odrůda je očkována na indikátor ve třech až pěti opakováních. Jako negativní kontrola slouží samotný indikátor, který je také naočkován na podnož ve třech až pěti opakováních. Porovnáním negativní kontroly s testovanými rostlinami je možné objektivní hodnocení přítomnosti příznaků daného onemocnění.
Ve školce udržujeme a regulujeme pomocí řezu bujnější růst indikátoru a zároveň zakracujeme nově narostlé výhony testované odrůdy.
Sledování příznaků a hodnocení zdravotního stavu testované rostliny nesmí být kratší než dva roky. Hodnocení je provedeno v průběhu vegetace od května do října (optimálně třikrát), zejména na mladých listech indikátorů, pokud není pro hodnocení sledovaného patogena stanovena vhodnější fáze vegetačního období. Testovací školka musí být pod stálou herbicidní a insekticidní clonou.
e) Certifikované rostliny (nuclear stock material – materiál z matečnic TI, pre-basic material – před-základní materiál)
Nuclear stock – rostliny individuálně testované striktními procedurami, u kterých byla prokázána nepřítomnost určitých škůdců. Všechny rostliny je nutno udržovat v podmínkách vylučujících infekci. Rostliny namnožené z matečnic technického izolátu mohou zůstat matečnicemi technického izolátu pouze v případě, že jsou udržovány ve stejných podmínkách, jako matečnice technického izolátu. Rostliny, které jsou udržovány roubováním na podnože, musejí mít podnože se statutem matečnic technického izolátu.
Nuclear stock material – rozmnožovací materiál odvozený z matečnic technického izolátu, který lze dál množit bez změny vlastnictví, nebo který může být certifikovaný pro prodej jako před-základní materiál.
Pre-basic material – materiál z matečnic TI, který splňuje doporučené certifikační normy a je certifikovaný pro prodej.
f) Propagation stock – množitelský porost, basic material –základní materiál
Propagation stock – rostliny odvozené z matečnic TI, rozmnožované a udržované v podmínkách zabraňujících infekci. Nepřítomnost patogenů je ověřována příslušnými metodami. Rozmnožování může probíhat v několika po sobě následujících stupních, podmínky předepsané pro jednotlivé stupně se mohou lišit.
Basic material – rozmnožovací material (propagation stock material) ze všech stupňů množitelského porostu (propagation stock) kromě posledního stupně, který splňuje doporučené certifikační normy a je certifikovaný pro prodej.
g) Školka, produkce certifikované sadby
Rozmnožovací materiál (propagation material) z posledního stupně množitelského porostu (propagation stock), který splňuje doporučené certifikační normy a je certifikovaný pro prodej. Pokud jsou rostliny naroubovány na podnože, musí tyto podnože pocházet minimálně z posledního stupně množitelského porostu, přitom v době mezi roubováním a prodejem musí být rostliny udržovány ve stanovených podmínkách. Získaný certifikovaný materiál může být označován jako certifikované rostliny, certifikované řízky, certifikované cibule apod.
Text a foto Ing. Eva Chroboková, Ph.D., Ing. Jana Suchá, Ing. Jana Kloutvorová
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2012.
