Česká krajina je jiná než krajiny sousedních zemí. Odlišuje se na první pohled liniovými krajinnými prvky, které jí vtiskují svou tvář. Velký podíl na tom mají právě ovocné stromy. Větší pozornosti se jim dostalo za Karla IV, kdy došlo k výraznému rozkvětu pěstování ovoce a révy vinné v českých zemích. A ovocné aleje se dále staly záměrem panovnice Marie Terezie. Vznikaly na mezích, podél polních cest, spojovaly vesnice. Krom ovoce poskytovaly žádoucí stín v létě, a v zimě, když cesty zavál sníh, bylo znát, kudy vedou. Aleje také napomáhají zadržování vláhy v krajině a brání erozi půdy. Poskytují úkryt a potravu nejen ptákům, ale jsou zázemím pro cennou biodiverzitu krajiny.
Na východním okraji Prahy se můžeme seznámit s několika ovocnými alejemi. Jejich výhodou je jejich odrůdová pestrost. Když vyrazíme Netluckou ulicí z Dubče směrem do Netluk a Uhříněvsi, celou cestu budeme procházet pod ovocnými korunami třešní, mezi nimiž se najde ještě několik zajímavých starých odrůd višní.
Karešova
Vydáme-li se na ovocnou pouť, budeme směřovat ke třešni Karešova. Vyjímá se na kopci, na rozcestí U tří kamenů a patří k největším stromům v těchto alejích. Nelze ji tudíž přehlédnout. Tvoří široce rozložitou korunu a patří k odrůdám s bujným růstem. Nápadné jsou také poměrně velké listy. Pro zdárný růst potřebuje výhřevné, výživné, hluboké, hlinitopísčité půdy. Je cizosprašná, a pro opylení jí vyhovují opylovači Kaštánka či Napolenova, které se v těchto alejích také vyskytují.
Odrůda má svůj původ v Ostroměři na Hořicku a nese jméno svého pěstitele. Byla objevena jako nahodilý semenáč před více než sto lety. Plody patří mezi starými odrůdami k větším třešním, nepukají a dobře snášejí přepravu. Tvar plodu je stranově nepravidelný. Plodí chuťově výborné, silně šťavnaté třešně s jemně kořenitou příchutí a barvící šťávou. Do plodnosti nastupuje brzy po výsadbě a rodí pravidelně. Na suchých stanovištích mohou být plody o něco menší. Dozrávají ve druhém až třetím třešňovém týdnu. Přibližně začátkem června. Obvykle ještě unikají vrtuli třešňové. Jsou to jedny z mála měkkých třešní – srdcovek, které u nás byly rozšířeny a oblibě se těšily i v zahradách.
Leopoldova
TřešeňLeopoldova,německého původu, je další zajímavou, ale méně známou odrůdou v místních alejích. Stromy této odrůdy jsou bujného růstu a tvoří široké koruny. Plody zrají o něco později, v pátém třešňovém týdnu, obvykle ve druhé polovině července. Hojně a pravidelně plodí. Oproti odrůdě Karešova, jsou plody světlejší a o něco menší. Vyznačují se nebarvivou šťávou. Jsou příjemné, velmi sladké chuti, jen nepatrně nakyslé. Vzhledem ke sladkosti plodů se třešně dříve po vypeckování sušily a používaly se jako náhrada hrozinek.
Text a foto Ing. Kateřina Štrossová, koordinátorka aktivit programu Oživení starých ovocných odrůd, Český svaz ochránců přírody
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 3/2023.*
