Zájem o lokální potraviny mezi Čechy roste. Zatímco v roce 2020 se o ně zajímalo 30 procent lidí, letos je to 39 procent, vyplývá z průzkumu Akademie věd ČR (AV). Průzkum také zjistil, že dvě třetiny dotázaných by dalo přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší. Mezi nejčastěji nakupované potraviny lokálního původu patří ovoce a zelenina, vejce a med.
Od roku 2020 významně ubylo lidí, kteří uvádí, že se o lokální potraviny nezajímají, a to ze 45 na 26 procent. Více než polovina dotázaných uvedla, že alespoň občas lokální potraviny nakupuje, z toho 13 procent lidí často. V porovnání s výsledky výzkumu před čtyřmi lety je viditelný nárůst lidí, kteří lokální potraviny nakupují občas a zároveň úbytek ve skupině, která lokální potraviny nenakupuje nikdy.
Vyhrává čerstvost
Nejčastějšími důvody pro nákup lokálních potravin je předpoklad, že jsou čerstvější. Myslí si to 17 procent lidí, 15 procent nakupujících chce podpořit místní zemědělce a 13 procent je považuje za kvalitnější. Někteří respondenti také uvedli, že chtějí podpořit vlastní region nebo věří, že lokální potraviny lépe chutnají. Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 1075 lidí ve věku od 15 let, mimo jiné vyplývá, že lokální potraviny častěji nakupují ženy, lidé starší 55 let, vysokoškolsky vzdělaní, nebo ti, kteří považují plýtvání potravinami za problém a pro které je důležitý dopad výroby potravin, které nakupují, na životní prostředí. Téměř dvě třetiny dotázaných by daly přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší, tři desetiny lidí by naopak přednost lokální potravině kvůli její vyšší ceně nedaly. Pokud by lokální potravina stála maximálně o desetinu víc, koupila by ji třetina respondentů, téměř polovina by ji koupila v případě, že se cena liší maximálně o čtvrtinu. Připlatit polovinu ceny je ochotných 14 procent dotázaných a více než polovinu dvě procenta lidí. Tři procenta dotázaných uvedlo, že by dražší lokální potravinu nekoupili. Většina dotázaných si pro osobní odběr lokálních potravin ráda dojede, přičemž vzdálenost by ideálně neměla být delší než 20 kilometrů.
Nabídka lokálních potravin je dostatečná pro 42 procent lidí, stejný počet respondentů ale uvedl, že je nedostatečná. Lidé nejčastěji postrádají širší nabídku lokálního ovoce a zeleniny, poměrně často jim chybí také lokální masa, ryby a uzeniny. Mléko a mléčné výrobky chybí šesti procentům. Jako hlavní důvody, které respondentům brání častěji kupovat lokální potraviny, uvedlo 23 procent nedostupnost a 18 procent čas. Respondenti často zmiňovali také cenu a složitost organizace nákupu. Téměř naprostá většina dotázaných si myslí, že by se produkce lokálních potravin měla podporovat. Podporu produkce lokálních potravin od EU, ČR, kraje i mikroregionu, ve kterém žijí, vnímají většinově jako nedostatečnou. Oproti výsledkům z roku 2020 se podíl lidí, kteří považují podporu za dostatečnou, výrazně snížil, a to jak ze strany České republiky, krajů i mikroregionů. Největším problémem pro rozvoj produkce a prodeje lokálních potravin je podle veřejnosti levná zahraniční konkurence, byrokracie a konkurence velkých zemědělských podniků v ČR.*
Zdroj: ČTK