Celková produkce zeleniny se v České republice postupně snižuje a předloni se dokonce přiblížila úrovni z roku 2005, kdy byly sklizňové plochy nejnižší za posledních osm let. Mírné zvyšování pěstebních ploch v posledních letech se zastavilo právě v roce 2008, přičemž tuzemská produkce zeleniny v současnosti dosahuje přibližně 280 tisíc tun ročně. Vysoce pasivní je saldo zahraničního obchodu. V roce 2008 dovoz čerstvé zeleniny dosáhl 531 tisíc tun v celkové hodnotě 7,6 miliardy Kč a import zeleniny zpracované pak 136,9 tisíc tun v hodnotě 2,7 miliardy Kč. Vývoz a reexport čerstvé zeleniny z ČR měl v roce 2008 hodnotu 1,2 miliardy Kč.
Z nových států dominuje Polsko Co se týče roku 2008, dosáhla celková sklizeň zeleniny v zemích Evropské unie přibližně 65,5 miliónu tun, tedy o 1,7 % více než v předchozím roce. Nárůst produkce byl zaznamenán především ve státech EU 15. Zvýšila se zejména sklizeň konzumních rajčat, paprik, cukrové kukuřice, luskové zeleniny (zejména zeleného hrášku i fazolky) a cibule, ke snížení došlo naopak u mrkve. Zhruba dvaadvaceti procenty (13 až 17 milióny tun) se na celkové produkci Evropské unie podílejí nové členské státy, z nichž nejvýznamnějším pěstitelem je Polsko, kde se v posledních pěti letech vypěstuje v průměru 5,3 mil. tun ročně (z toho kolem 800 tisíc tun zeleniny ve sklenících). Produkce polní zeleniny je soustředěna zejména na hlávkové zelí, květák, mrkev a cibuli a důležitou roli hraje také zpracovatelský průmysl. Nejvíce exportovaným produktem je cibule, které se v roce 2008 z Polska vyvezlo přibližně 145 tisíc tun. Z dalších pěstitelsky významných zemí střední a východní Evropy lze potom jmenovat Rumunsko (3,3–4 mil. t), Maďarsko (1,5–1,8 mil. t) a Bulharsko (kolem 800 tis. t). Česká republika přispívá průměrně 288 tisíci tun, zatímco například Slovensko, Slovinsko a Baltské státy vypěstují méně než 200 tisíc tun zeleniny ročně. Jen relativně malá část produkce je určena pro zahraniční obchod, ve němž dominují Polsko a také Maďarsko, které sice vyprodukuje méně zeleniny než Rumunsko, ale v mezinárodních podmínkách má významnější pozici. V Maďarsku se v roce 2008 se sklidilo 1,7 mil. t zeleniny, z toho 700 tis. t bylo určeno na zpracování. Jednalo se především o cukrovou kukuřici, rajčata a hrášek. Konzervovaná a zmrazená kukuřice je exportována ve velkých objemech. Produkce čerstvé zeleniny ve sklenících a fóliovnících je odhadována na zhruba 400 tis. t. Export čerstvé zeleniny z Maďarska má v posledních letech klesající tendenci. Hlavním exportním produktem je paprika, které se ročně vyveze 25–30 tisíc tun. Na Slovensku má vývoj pěstebních ploch zeleniny dlouhodobě klesající tendenci, v roce 2008 se plochy meziročně snížily o 1,3 % na 28,5 tisíc ha. Produkce však navzdory tomu vzrostla o 8 % na 332,9 tis. t, přičemž největší nárůst byl zaznamenán u kořenové, cibulové a listové zeleniny. Výměra zakrytých ploch pro pěstování zeleniny v roce 2008 klesla o 9 % na 37,9 ha vlivem výrazného poklesu ploch fóliovníků. Naproti tomu plochy skleníků meziročně vzrostly téměř o 6 % na 20,7 ha. Produkce zeleniny ze zakrytých ploch dosáhla 8 390 t. V roce 2008 vzrostl dovoz čerstvé zeleniny v porovnání s předchozím rokem o 13,7 % na celkový objem 248,8 tis. t, vývoz dosáhl 51,7 tis. t (tj. meziroční nárůst o 7 %), z toho více než polovina směřovala do ČR. Na vývozu měla největší podíl rajčata, cibule a okurky. Mrkev a cibule v EU Produkce cibule v EU (kromě Bulharska a Rumunska) se v roce 2009 odhaduje na 4,9 mil. t (tj. o 1,8 % méně než v předchozím roce). V nových členských státech se očekává nárůst produkce o 7 %, zatímco ve státech EU-15 je odhadován více než 3% pokles. Ve většině producentských zemí dochází v roce 2009 k redukcím pěstebních ploch cibule z důvodu nepříznivé cenové situace v předchozím roce. K největšímu snížení ploch došlo k Rakousku, v Německu, Maďarsku, Nizozemsku, Velké Británii, Španělsku a Dánsku. Sezóna 2009/10 v produkci mrkve se na severu Evropy vyvíjela docela odlišně v porovnání se sezónou 2008/09. V minulé sezóně byla nabídka v souladu s poptávkou a poměrně vysokými cenami. Situace se však na počátku sezóny 2009/10 změnila, ceny prudce klesly v mnoha evropských zemích vlivem výrazného převisu nabídky nad poptávkou. Za nízkou cenovou úroveň není zodpovědný jen mírný nárůst ploch mrkve v severní Evropě, významnější vliv měly spíše vysoké výnosy mrkve ve většině pěstitelských zemí. K mírnému navýšení produkce mrkve pro čerstvý trh došlo v roce 2009 v Německu, zatímco plochy určené pro průmyslové zpracování mírně poklesly. Zájem výrobců šťáv o surovinu je malý, stabilní je poptávka výrobců mražené a baby mrkve. V Nizozemsku se plochy pro pěstování mrkve každoročně zvyšují, zejména na severu země, a v současnosti činí asi 8 tis. ha. Plochy mrkve ve Francii vzrostly zejména na jihozápadě země o 5 % a dosahují 8,5 tis. ha. Největší pěstitel mrkve v rámci EU je Polsko. V nepříznivém roce 2008 se zde sklidilo pouze 817 tis. t (v porovnání s 938 tis. t v roce 2007). I když je Polsko velkým producentem mrkve, na mezinárodním trhu hraje jen okrajovou roli. Kolem 40 % polské produkce je určeno pro přímou spotřebu, ostatní množství je zpracováno na džusy, koncentráty, mraženou nebo sušenou mrkev. Pěstitelský rok 2009 v ČR Zima roku 2008/09 byla charakteristická sněhovou pokrývkou v měsících leden a únor. V červenci 2009 se vrátilo období dešťů, takže byl vysoce srážkově nadprůměrný a teplotně podprůměrný. Toto počasí vyhovovalo porostům košťálovin, naopak vůbec nevyhovovalo plodovým zeleninám a především porostům polních salátových okurek a okurek nakládaček. Srpen a září byly suchými měsíci a porosty cibulí a kruhárenského zelí bez závlah předčasně končily vegetaci. V říjnu nastalo prudké ochlazení se sněhovými přeháňkami a deštěm. Prodej prvních výpěstků začal s malým zpožděním a ceny po počátečním optimismu rychle klesaly u většiny zelenin a raných brambor, s výjimkou mrkve, u které se držely ceny na vyšší úrovni. Už tradičně byly problémy s odbytem květáku, jehož plochy meziročně klesly o 36 %. Zelenina se odbytovala do obchodních řetězců průběžně, problematický byl prodej na volný trh. Ukazuje se, že ostatní obchodní směry jsou utlumeny a napojení na mezinárodní obchodní řetězce je nutností. Zvyšuje se podíl obchodování se saláty, svazkovými zeleninami (mrkev, petržel) a především svazkovou cibulí. Naši pěstitelé jsou schopni průběžné celoroční produkce ředkvičky a kedlubnů. Hůře se prodával celer bulvový s natí. Z hlediska pěstování cibulové zeleniny lze pěstební rok 2009 hodnotit jako nadprůměrný. Pěstování česneku se v ČR mírně rozšiřuje, drobnější pěstitelé se k této tradiční plodině opět vrací a poptávka zákazníků je vysoká. Celkově lze říci, že s výjimkou póru a česneku se pěstování cibulových zelenin přesunulo výhradně k velkým pěstitelům, kteří jsou vybaveni kompletní moderní technologií. Co se týče kořenové zeleniny, lze loňský rok hodnotit jako výnosově průměrný, vlivem nízkých realizačních cen však jako pěstitelsky výrazně podprůměrný. Průběh počasí měl na produkci košťálové zeleniny spíše negativní dopad. Vývoj cen u květáku byl odvislý od nabídky dovozového zboží. Ceny hlávkového zelí se výrazně pohybovaly pod úrovní cen v předchozím roce. Odbyt hlávkové kapusty se od srpna prakticky zastavil, což vedlo k zaorání části porostů. Poptávka spotřebitelů po syrové košťálové zelenině klesá, v posledních letech převažuje zájem o polotovary a předpřipravenou zeleninu. U plodové zeleniny byly v roce 2009 zaznamenány nadprůměrné výnosy především u keříčkových rajčat. Chladnější počasí počátkem léta zpozdilo sklizeň paprik, teplé a suché počasí ve druhé polovině srpna však bylo pro tento druh zeleniny optimální. Odbyt produkce na přímý trh proběhl bez větších problémů, byl však zaznamenán pokles zájmu o papriku na zpracování. Pro pěstitele okurek nakládaček byl rok 2009 spíše podprůměrný. Pro pěstování i prodej listových zelenin byl loňský rok celkově příznivý. Hlavní podíl na trhu zaujímá salát ledový a z velké části nahrazuje hlávkový salát, o který zájem spotřebitelů klesá. Stabilní pozici si udržují saláty typu Lollo, saláty dubáčky a endivie jsou stále pouze doplňkem trhu stejně jako hlávkové čekanky (Radichio) a ostatní druhy, které se do ČR převážně dovážejí již zabalené (polníček, rukola, čekankové puky apod.). V posledních letech se také zvyšuje zájem trhu o saláty římské. Z pěstitelského hlediska byla sezóna náročná, byla dobrá výtěžnost a kvalita sklizených rostlin.
Podle situační a výhledové zprávy MZe ČR (prosinec 2009) zpracovala Martina Hezká
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2010
