Jen málo oblastí na australském kontinentu se může pochlubit jak rozmanitostí přirozené vegetace, tak i množstvím okrasných zahrad. Jedním z takových regionů je oblast Modrých hor, jež v širším pojetí (Greater Blue Mountains) je zahrnuta na Seznam světového dědictví UNESCO.
Toto území začíná již několik desítek kilometrů západně od největšího australského města Sydney, zabírá plochu přes 10 tisíc km2 a jeho vrcholky dosahují k 1300 m n. m. Většina centrální části je vlastně neuvěřitelně rozsáhlou a členitou pískovcovou plošinou s hlubokými kaňony řek, vodopády, skalními městy i jeskyněmi, v okrajových částech hor prostupují na povrch i jiné horniny. Současné nevšední přírodní scenérie jsou výsledkem milióny let trvající eroze zdejších hornin. I na krátké vzdálenosti se může nadmořská výška dramaticky měnit, výjimkou nejsou převýšení se skalními stěnami vysoká i několik set metrů. Převažující pískovce na některých místech prostupují tvrdší vyvřelé horniny (pozůstatek dřívější sopečné činnosti), které pak vytváří přirozené vrcholy či hřbety s odlišným reliéfem, na živiny bohatší půdou a nutně tak i odlišnou vegetací – např. Mt. Tomah, Mt. Wilson, Mt. Banks apod. Průměrná roční teplota v horách ve výškách kolem 1000 m n. m. se pohybuje mezi 8–16 °C a jsou zde zpravidla i dosti bohaté srážky s ročním úhrnem okolo 1500 mm. Teploty zde v zimním období pravidelně klesají několik stupňů pod nulu. Většinu oblasti pokrývají dosud neporušené různé typy blahovičníkových lesů, mokřadů i skalních vegetací. Nadmíru bohatá je zde, pro Evropana nutně exotická, flóra i fauna. Takřka veškerá civilizace v oblasti bývá soustředěna na několika vyvýšených místech (hřbetech), kdežto dna ohromných kaňonů jsou téměř nedotčenou divočinou. Neporušenost oblasti světového dědictví a její nesmírně členitý a komplikovaný reliéf dobře dokumentuje např. vědecké objevení nápadného a vzrůstného jehličnanu wollemie vznešené (Wollemia nobilis), a to teprve v roce 1994.
Mezi vyhlášené zahrady a parky v oblasti Modrých hor patří například Mount Tomah Botanical Garden, Campbell Rhododendron Gardens, Nooroo Gardens na Mt. Wilson či Everglades Gardens v Leuře.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2011.
Text a foto Mgr. Michal Severa
