Když v roce 1859 známý jaroměřský zahradník Ferdinand Hlaváček (1822 – 1897) přemístil své zahradnictví do lokality Pod tratí jistě netušil, že to jednou bude zahradnictví mezinárodního věhlasu. Přispěla k tomu osudová shoda náhod, když jeho dcera Marie uzavřela sňatek se zkušeným a nadšeným zahradníkem Františkem Černým. Ten se díky svým zkušenostem (vídeňský Schönbrunn, Hohe Wart bankéře Nathaniela Rothschilda, vedoucí zahradník u knížete Rembelinského v Krosnievicích) těžko smiřoval s dosavadními praktikami městského tržního zahradníka. Jeho láskou zůstávaly květiny. Proto se je snažil, k nelibosti svého tchána, zavádět do pěstitelského programu rodinné firmy.
Pokračovatel byl šlechtitel
Když v roce 1925 ve věku šedesáti let zemřel, zahradnický podnik v Jaroměři převzal jeho syn František (1896 – 1968), který podnik prakticky vedl již od roku 1924. Svou láskou a vztahem ke květinám byl přiveden k činnosti a práci šlechtitele. Tak se stalo, že české zahradnictví, šlechtění a semenářství, především květin, dostalo vůdčího ducha a iniciátora (Spiritus agens). František si uvědomoval a také propagoval myšlenku, že je potřebné získávat a vyrábět vlastní české osivo a sadbu, nebýt pouze odkázán na různé, někdy i pochybné, dovozy ze zahraničí. Jeho krédem bylo, že kvalitní osivo a sadba jsou polovičním úspěchem pěstování.
František ctil historii a tradice svého národa, miloval jej a snažil se opravdové vlastenectví prohlubovat i u ostatních. Mnoho slavných osobností té doby rádo jezdilo i chodívalo k Černým do Jaroměře. Nejen aby společně debatovaly, ale aby se potěšily a obdivovaly krásu a půvab květin, které zde rostly a kvetly.
Nerozlučnou a nepostradatelnou pomocnicí našel František ve své manželce Marii (1903 – 1987), která pocházela ze zahradnické rodiny Mojžíšů z Náchoda. Její doménou bylo šlechtění převislých, hlíznatých begónií. Odrůdy, které vyšlechtila, představovaly v tomto směru průlom do evropského sortimentu a právě její zásluhou se říká, že převislé hlíznaté begónie jsou vlastně „českou květinou“.
Manželům Černým se však prvně zalíbily petúnie. Františka očarovaly v roce 1927, kdy je uviděl vysázené v truhlících na oknech známé semenářské firmy Viktorin a spol., v přepychové bílé barvě a převislé formě. Hned nastala snaha o získání co nejširšího dostupného sortimentu petúnií. Původní osivo bylo dováženo převážně z Německa, jež v tomto období představovalo evropskou špičku ve šlechtění a pěstování petúnií. František kontaktoval prof. Dr. Karla Kavina (1890 – 1948), profesora UK a věhlasného botanika. A tak započala slavná éra jaroměřských petúnií. Na jejím začátku byla odrůda ´Karkulka´, mimořádně nízká a košatá rostlina, s drobnějšími listy a středně velikými, něžnými třepenitými květy. Dočkala se i obdivu Josefa Mikeše (1889 – 1964), v této době našeho nejuznávanějšího odborníka na šlechtění květin. V roce 1933 se vydala do „světa“ a stala se vynikajícím výchozím šlechtitelským materiálem a donorem cenných vloh dalších vyšlechtěných odrůd.
Přibližně ve stejném období bylo dosaženo potěšitelných šlechtitelských úspěchů i u skupiny plnokvětých petúnií, Petunia hybr. superbissima grandiflora nana flore pleno. První odrůdou tohoto typu, jež byla uvedena do praxe, byla odrůda nazvaná ´Černého triumf´. Následoval ´Pozdrav z Jaroměře´, ve své době zvláště oblíbená odrůda. S uváděním plnokvětých petúnií je třeba připomenout zajímavou skutečnost. Šlechtitelé Černí v Jaroměři dokázali na základě svých bohatých empirických znalostí i mimořádné šlechtitelské intuice získat hodnotné plnokvěté formy petúnií dříve, než tento problém vědecky vysvětlil a publikoval významný německý genetik profesor Hans Kappert v roce 1947 a 1952 v Berlíně-Charlottenburgu.
Stále v oblibě
I když po roce 1945 zaplavily evropský květinářský trh s petúniemi velkokvěté odrůdy z Kalifornie a novinky japonské firmy Sakata, zůstávaly jaroměřské petúnie stále hodnotné a žádané.
V Jaroměři byla šlechtěna a množena řada dalších květinových druhů. Vedle vzpomenutých begónií hlíznatých a konvalinek to byly i begónie stálekvetoucí, Begonia semperflorens, lidově ledovky či voskovky. Tato skupina byla později velmi úspěšně prošlechtěna Ing. Janem Černým (1928 – 1980). Šlechtění vyvrcholilo získáním hybridních F1 odrůd, tzv. heterózních odrůd.
Je třeba připomenout, že manželé František a Marie Černí měli dva syny. Starší František narozený v roce 1926 si zvolil filosofickou dráhu a je univerzitním profesorem Karlovy Univerzity v Praze a uznávaným znalcem v oboru historie divadla a uměleckého dění. Mladší Jan se stal pokračovatelem zahradnického rodu Černých. Po roce 1945 studoval střední zahradnickou školu v Lednici na Moravě a následně Vysokou školu zemědělskou v Brně, zahradnický obor. V Lednici se též seznámil se svojí manželkou Alenou Prokopovou (1928 – 2000), která rovněž pocházela ze zahradnické rodiny.
I díky radám univerzitního profesora Dr. Frimella Traisenau (1888 – 1957), který se věnoval heteróznímu šlechtění rostlin, byla již v roce 1959 vyšlechtěna první československá heterózní odrůda stálekvetoucí begónie ´Turov F1´. Po ní následovala celá série odrůd pojmenovaných po známých místech naší historie. V roce 1960 byla též vyšlechtěna první heterózní odrůda petúnie ´Lavina F1´.
Šlechtí dodnes
Úspěšná a nadějná šlechtitelská cesta Ing. Jana Černého byla však náhle ukončena jeho smrtí v roce 1980. Ve šlechtitelské práci pokračovala jeho manželka a návazně na ní i jejich dva synové. RNDr. Jan Černý vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK Praha a Ing. Josef Černý je absolventem vysokého zahradnického učení v Lednici.
Politická situace způsobila, že oba bratři v letech 1988 – 1989 museli opustit pracoviště v Jaroměři. V roce 1989 až 1990 byl však majetek rodině v restituci vrácen a úspěšné rodinné šlechtění pokračuje – dnes již pátou generací rodiny Černých ve stopadesátileté zahradnické tradici. Představitelem mladé generace je Bc. Jan Černý, rovněž absolvent Zahradnické fakulty v Lednici.
Z dílny Černých vzešlo více než 125 původních odrůd petúnií, begónií, bramboříků, konvalinek a i dalších druhů okrasných rostlin. Že se jedná o vysoce kvalitní odrůdy dokumentují mimo jiné i ocenění významnou šlechtitelskou cenou Novitas Olomuciensis, jež je udělována na výstavě Flora Olomouc.
Je třeba poděkovat za dlouholetou, úspěšnou a obětavou práci pětigeneračního zahradnického rodu Černých z Jaroměře a přát mnoho dalších úspěchů, které budou dokazovat úspěchy českého šlechtění květin. Pět generací jednoho rodu v jednom oboru je ojedinělé nejen v Česku nebo na Slovensku, ale i ve střední Evropě.
Získaná uznání ať potěší, udrží úspěchy a ať i vše nadále vychází podle přání současných pokračovatelů váženého zahradnického rodu.
