19.09.2005 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zahradní zvonky

Rod Campanula (zvonek) patří mezi velmi populární zahradní rostliny. Čítá na 300 jednoletých, dvouletých a především vytrvalých druhů. Mnohé z nich se pěstují jako hrnkové rostliny, řadu druhů si oblíbili milovníci skalniček, některé se pěstují jako dvouletky na květinových záhonech a neposlední skupinu tvoří středně vysoké – vysoké vytrvalé druhy, oblíbené jako zahradní trvalky pro trvalková rabata i volnější, přírodní partie zahrad. A právě těmto je věnován tento článek.

Zvonky rostou výhradně na severní polokouli. Je možné je potkat v teplých oblastech Středomoří, světlých lesích a loukách mírného pásma, stejně tak jako ve vysokých nadmořských výškách většiny pohoří Eurasie a Severní Ameriky. Historie pěstování sahá zhruba do středověku, kdy se původní domácí druhy začaly stávat součástí zahradních výsadeb.

Nároky na pěstování
Ty u jednotlivých druhů úzce vychází z prostředí, v němž rostou v přírodě. Při troše zobecnění lze říci, že většina vyšších zahradních druhů dobře prospívá ve středně až dobře výživné zahradní půdě s neutrální popř. mírně alkalickou reakcí. Nebývají to druhy, kterým vyhovuje příliš vysychavé stanoviště, naopak preferují půdy s dostatkem vody, ale zároveň propustné, s obsahem humusu. Většinou dobře rostou na místech s rozptýleným světlem či v polostínu. Plné slunce snášejí pouze na půdách dobře zásobených vodou.
Většina botanických druhů je snadno množitelná semenem. Kultivary lze dobře množit řízkováním brzy na jaře při rašení nebo dělením starších trsů rostlin. Druhy tvořící listové růžice lze množit jejich oddělováním a zakořeněním na jaře.

Významné druhy
C. alliarifolia Willd. původem z turecké Anatolie až Kavkazu nebývá v zahradách častým hostem, což je škoda, protože patří k nenáročným a poměrně dlouhověkým druhům Bazální listy jsou nápadně srdčité a hustě porostlé drobnými trichomy. Dorůstá 60 cm. Nakvétá v červenci a v optimálních podmínkách trvá kvetení až do října. Květy jsou až 5 cm dlouhé, bílé či velmi světle krémové. Dobře snáší sušší stanoviště s rozptýleným světlem, nepotřebuje příliš výživné půdy. Velmi dobře se množí semenem, na stanovišti se sám přesévá. Možné je i jarní dělení.
C. bononiensis L. V přírodě rozšířený od střední a východní Evropy, přes Turecko, Irán, Kavkaz až do západní Sibiře. Roste dobře na slunci i v částečném stínu v jakékoliv půdě. Dorůstá asi 70 cm a nakvétá v červnu modrými květy.
C. carpatica Jacq. Velmi známý a oblíbený druh, pěstovaný v mnoha desítkách kultivarů jako hrnková rostlina i zahradní trvalka. Patří spíše mezi středně velké druhy s výškou do 45 cm. Nakvétá v létě modrými či bílými květy v mnoha odstínech. Jeho domovem je karpatské pohoří. Je to zcela nenáročný druh, rostoucí téměř v jakýchkoliv podmínkách při minimu péče. Nesnáší pouze příliš vysychavé či extrémně přemokřené stanoviště, jinak roste dobře na slunci i v polostínu.
C. divaricata Michx. Ne příliš známý severoamerický druh. Dorůstá asi 90 cm výšky a v červenci až srpnu nakvétá světle modrými květy. Na stanoviště ani pěstební podmínky není náročný.
C. glomerata L. Velmi populární, oblíbený a snadno dostupný druh, pěstovaný v několika kultivarech. Roste především na mezofytních loukách v Evropě a Asii. Dorůstá až 75 cm a nakvétá v červnu modrými či bílými květy v květenstvích patrovitě uspořádaných na květním stonku. Ze známých kultivarů lze uvést např. bělokvětý ‘Schneekrone‘, či odrůdu s velkým terminálním květenstvím ‘Superba‘. Vyhovují mu stále mírně vlhké půdy a stanoviště na plném slunci či lehkém polostínu.

C. lactiflora Bieb. Velmi robustní druh dorůstající až 150 cm. Jeho domovem jsou horské louky Kavkazu. Preferuje dostatečně vlhkou půdu v polostínu, případně i na plném slunci. Nakvétá v létě modrými, růžovými nebo bílými květy.
C. lanata Friv. Zřídka pěstovaný, dvouletý, resp. monokarpický druh, původem z hornatých oblastí Bulharska a severního Řecka. Dorůstá až 70 cm, nápadné jsou hustě chlupaté, šedé listy. Barva květů je světle krémová až růžová, nakvétá v létě. Vyhovují mu slunná a suchá stanoviště, je plně mrazuvzdorný, ale špatně snáší přemíru zimního vlhka.
C. latifolia L. Značně robustní zvonek dorůstající až 100 cm, jeho domovem jsou evropské a asijské mezofytní louky a světlé lesy, chybí ve Středomoří. Preferuje mírně kyselé půdy s obsahem humusu a dostatkem vláhy v mírném polostínu. V optimálních podmínkách může být invazním druhem. Nakvétá v červnu velkými modrými či bílými květy. Selektováno několik kultivarů lišících se převážně odstíny modré barvy.
C. latiloba A.DC. je až 90 cm vysoký zvonek, blízce příbuzný druhu C. persicifolia, ale robustnější s více otevřenými květy, je rovněž vhodnější pro trvalkové záhony. Listové růžice dobře pokrývají půdu. Kvete v červenci až srpnu modrými či bílými květy. Při včasném odstranění odkvétajících stonků kvetení opakuje. Pochází z balkánského poloostrova, Turecka a Kavkazu.
C. persicifolia L. Druh domácí v Evropě, Africe, severní a západní Asii, v optimálních podmínkách nenáročný. Osidluje mírně vlhké i sušší louky a světlé lesy, nejde však ale o vysloveně suchomilný druh. Nápadné jsou úzké, kopinaté listy listové růžice i květního stonku. Květy jsou velké, fialově modré či bílé, nakvétá v létě. Nesnáší příliš vlhké a těžké, studené půdy. Dobře se množí dělením či řízkováním z listových růžic, popř. osivem. Některé kultivary mohou být v pozdním létě náchylné na houbové choroby. Pěstuje se řada kultivarů, včetně plnokvětých, jako např. ‘Boule de Neige‘ s bílými plnými květy. Dorůstá až 90 cm.
C. primulifolia Brot. Hezký, ale bohužel málo pěstovaný druh původem ze Středomoří, zejména z jihu pyrenejského poloostrova, přesto je plně mrazuvzdorný. Nevýhodou je krátkověkost, nakvétá druhým rokem, po odkvětu většinou odumírá, případně vykvétá ještě další rok. Květy jsou modré, široce rozevřené, mají až 5 cm v průměru, objevují se v červenci až srpnu. Vyžaduje humózní, vlhkou, ale dobře drenážovanou půdu s obsahem písku. Dobře roste na plném slunci i v polostínu.
C. punctata Lam. (syn. C. nobilis Lindley) Velmi významný druh, podílející se na vzniku mnoha odrůd. Je středně vysoký, dorůstající 30 – 40 cm, původem se Sibiře, Číny a Japonska. Květy jsou bělavě růžové s bohatým červeným tečkováním na vnitřní straně petalů. Dobře roste v dostatečně vlhkých, humózních půdách v polostínu popř. na plném slunci. Pěstuje se řada kultivarů, např. ‘Alba‘ nebo ‘Alina´s Double‘ s dvojitou korunou. Několik kultivarů vzniklo křížením s C. takesimana.
C. pyramidalis L. Pěstování tohoto značně robustního druhu sahá do 19. století. Zvonek dorůstá až 150 cm a pochází ze severní Itálie a SZ Balkánu. Nakvétá modrými nebo bílými květu v červenci a srpnu. Zcela nenáročný druh, dobře se množí osivem. Na stanovišti se může sám přesévat. Druh je ale velmi krátkověký, většinou po odkvětu odumírá.
C. rapunculoides L. Zástupce vysokých a zcela nenáročných zvonků, dorůstá až 100 cm a nakvétá od června do září modrými popř. bílými květy. Velmi dobře roste na polostinných stanovištích a dostatečně vlhkých půdách. Může se stát i plevelem. V přírodě roste od Evropy až po Sibiř.
C. rhomboidalis L. Středně vysoký zvonek, dorůstá do 45 cm. Roste v Evropě ve středních až jihozápadních Alpách. Preferuje slunná stanoviště a dostatečně vlhké půdy. Rozrůstá se poměrně pomalu, dá se ale množit dělením na jaře. Kvete v létě, v červenci až srpnu, hrozny modrých květů.
C. sarmatica Ker-Gawl. Středně vysoký zvonek, dorůstající asi 50 cm. Pochází z horských oblastí Kavkazu. V kultuře dobře roste na dostatečně vlhkých půdách na plném slunci. Vhodný do větších skalek či na okraje záhonů. Nakvétá již v květnu a červnu světle modrými až šedě-modrými květy. Nelze množit dělením. Dobře ale vzchází ze semen.
C. sibirica L. Středně vysoký zvonek, dorůstající asi 50 cm. Vyskytuje se od východní Evropy, přes Krym po východní oblasti Ruska. Je to velmi variabilní, pouze dvouletý, popř. víceletý, ale monokarpický druh. Atraktivní ve větší skupině. Dobře množitelný semenem. Na stanoviště zcela nenáročný, preferuje rozptýlené světlo.
C. thyrsoides L. Středně vysoký zvonek zajímavý klasovitým tvarem květenství a bělavě žlutými květy. Nikdy nekvete modře. Dorůstá 30 – 70 cm a pochází z horských luk jižní Evropy, Alp a Balkánu. Bohužel pouze dvouletý druh, množitelný jen semenem. Dobře roste na dostatečně vlhké půdě na plném slunci, špatně snáší přeschnutí a přemíru zimního vlhka.
C. trachelium L. Až 90 cm vysoký druh původem z Evropy, roste ve světlých lesích, pasekách na dostatečně vlhké, převážně mírně alkalické půdě. Kvete od června do srpna modrými nebo bílými květy. Zcela nenáročný druh snadno množitelný semenem a dělením. Pěstuje se např. modrý kultivar se zdvojenou korunou ‘Bernice‘, známý již od konce 16. století, nebo plnokvětý bílý ‘Alba Flore Plena‘.
C. takesimana Naikai je až 70 cm vysoký zvonek pocházející z Koreje. V posledních letech nabývá na popularitě i díky několika atraktivním kultivarům a možnosti křížení např. s C. punctata. Vytváří trsy šťavnatých, sytě leskle zelených listů. Olistěné jsou i květní stonky. Květy světle šedavě růžové s hnědočerveným tečkováním na vnitřní straně petalů. Tvar i barva podobné druhu C. punctata, s nímž je příbuzný. Preferuje dostatečně vlhké, ale propustné půdy v polostínu nebo na rozptýleném světle. Snáší i plné slunce při dostatečné vlhkosti půdy. Dobře se množí dělením, popř. výsevem semen. Selektováno několik kultivarů lišící se barvou květů, např. růžově červený cv. ‘Elizabeth‘ nebo čistě bílý s úzkými a nesrostlými petaly ‘Beautiful Trust‘.
C. makashvilii Novější, zatím ne běžně nabízený druh zvonku, pocházející z oblastí Kavkazu. Dorůstá asi do 60 cm a je velmi atraktivní zejména díky svým lehounce narůžovělým květům o délce trubky až 5 cm. Nakvétá v létě, zcela nenáročný, mrazuvzdorný a sám se může na stanovišti přesévat. Snadno se množí semenem. Preferuje humózní, dostatečně vlhké půdy, na stanovištích z rozptýleným světlem.

Závěrem lze zmínit alespoň dva velmi významné hybridy.
C. - hybrid ‘Kent Belle‘ Jde o známý hybrid mezi C. takesimana a C. latifolia. Statná rostlina dorůstá až 80 cm výšky a v červnu až červenci nakvétá velkými, fialověmodrými, květy. Vyžaduje dostatečně vlhkou, výživnou půdu. Preferuje spíše polostinné stanoviště, ale při dostatku vody snáší i plné slunce.
C. – hybrid ‘Sarastro‘ Novější kříženec z dílny rakouského šlechtitele Kresse. Hybrid mezi C. punctata a C. trachelium. Dorůstá asi 60 – 80 cm. Na první pohled nápadný obrovskými, modrofialovými květy o délce až 8 cm. Nakvétá na přelomu jara a léta. Dobře roste na plném slunci či v polostínu, vyžaduje ale půdy s dostatkem vláhy.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down