Zahradní kompost představuje určité množství zpracované rostlinné hmoty vytvořené z rostlinného zahradního odpadu, která je schopna, s určitým zpožděním, poskytnout opakovanou optimální výživu rostlinám na téže zahradě. Kompostováním rostlinných zbytků ze zahrady se vrací zpět výživné látky a stopové prvky, které byly spotřebovány pěstovanými rostlinami, zpravidla ve prospěch téže zahrady. Při promyšleném kompostování v průběhu kalendářního roku (obvykle kromě zimního období) v několika dílčích kompostech, lze mít hotovou surovinu k dispozici vždy, kdy je jí třeba.
Kompost by neměl na žádné zahradě chybět, proto by měly být všechny bylinné a dřevní zbytky (dále rostlinné zbytky) zpracovány a podle určitých zásad uloženy někam na vhodné místo. Po určité době se vrátí zpět v podobě všech nezbytných živin, které zahrada potřebuje. Vyprodukovaná biomasa tak zůstává v koloběhu zahrady v místě jejího vzniku.
Vhodným místem pro umístění kompostu se rozumí takové místo, které nehyzdí zahradu, je ve stínu, zbytečně nezabírá prostor pro jiné využití a je dobře dostupný pro malá zahradní dopravní zařízení. Zpracováním rostlinných zbytků do kompostu se rozumí vytvoření vhodné velikosti částí rostlin žacím strojem, štěpkovačem nebo drtičem a jejich vzájemné promíchání v určitém poměru v závislosti na jejich vlastnostech a podle potřeby doplnění vodou.
Uložením se rozumí seskupení zpracovaných rostlinných zbytků do vhodného prostoru, který zajistí, aby nedocházelo k jejich rozptylování po okolí (ohraničení) a umožní vytvoření podmínek k zahájení a udržení kompostovacího procesu. Obvykle je zahradní kompost vyráběn v malých objemech, přibližně od 0,6 do 1,2 m3. Takový vhodný prostor poskytují tzv. kompostéry.*
Text Ing. Ivo Celjak, CSc., katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky, ZF, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 7/2014
