Vily severní Itálie jsou charakteristické svým vztahem k zemědělství. Nejsou to místa odpočinku, ale ve většině případů centra panství. Jejich architektura má však vysokou hodnotu a umí vyprávět stejně poutavé příběhy, jako zahrady toskánské nebo římské. Vybrané příklady severoitalských vil ukazují některé z těchto příběhů i různorodost v jejich tvarosloví. Filozofie a principy zahrad jsou definovány v mnoha dobových spisech, které jsou díly teoretiků i architektů. Nejvýraznějšími postavami byli Andrea Palladio a Vincenzo Scamozzi.
Cílem práce je definovat specifika vil v severní Itálii, zejména benátských vil, které jsou charakteristické úzkým propojením se zemědělstvím. Vybrané příklady reprezentují rozdílné typy vil z různých časových období. Cílem bylo také popsat typické prvky benátské vily i důvody, čím se vila severní Itálie liší od tradiční vily toskánské nebo ligurské. Práce ukazuje, že i sever Itálie má své významné architekty a teoretiky umění a architektury, jako jsou například Andrea Palladio nebo Vincenzo Scamozzi. Předmětem zkoumání je také tradiční cesta na sever za Alpy přes Brennerský průsmyk do Innsbrucku a naopak. Článek je výsledkem cesty po severní Itálii, které předcházelo studium vybraných objektů. Součástí cesty bylo i poznání krajiny, kde se jednotlivé objekty nacházejí. Do textu byly vybrány příklady vil, které zastupují různá vývojová období od počátku 16. století (Villa dei Vescovi) až po barokní zahradu ve Valsanzibiu z konce 17. století. Pro názorné pochopení kompozice a fungování zahrady byly vypracovány situační pohledy zahrad, v některých případech s kontextem krajiny.
Text a foto
Ing. Zora Kulhánková, Ph.D.,
Ústav zahradní a krajinářské architektury,
Zahradnická fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2018.
