Každé zahradní dílo je výsledkem vzájemného souladu biologických, technických a výtvarných prvků. Jejich uspořádání a poměr zastoupení v zahradní kompozici musí respektovat estetické zákonitosti zahradně-architektonické tvorby. Působí-li tento výsledný poměr harmonicky a jednotlivé komponenty spolu ladí, odnášíme si z vykonaného díla pocit krásy a spokojenosti.
V zahradním prostoru by měly především dominovat rostliny – stromy, keře, květiny. Architektonické prvky obyčejně vnímáme jen okrajově, ale mají zásadní vliv na vyznění a funkci zahradní kompozice. Může tomu být také i naopak. Ve zvláště malém prostoru může architektonické řešení, členění a technické zpracování prostoru rozhodovat o výsledném účinku. Zeleň v těchto případech plní doprovodný efekt, například kulisy doprovázející umělecké nebo výtvarné dílo.
Architektonické prvky se v dějinách vývoje společnosti uplatňují již od samého počátku – v okamžiku, kdy si člověk oplotil svůj pozemek k životu a obživě, vytvářel zárodek zahrady a současně také prostor pro jejich uplatnění. Spolu s vývojem architektury a výtvarného umění dochází v průběhu století k výrazným proměnám zahrad od formálních na přírodně krajinářské a zpět. V důsledku těchto změn docházelo i k proměnám funkce a významu těchto prvků. Z historie je patrná stoupající náročnost zahradního parteru, zejména zastoupení jednotlivých prvků. Dějiny vývoje zahrad potvrzují způsob použití základních, jako jsou cesty, schodiště, vodní plochy a dalších výtvarných děl, které jsou jejich nedílnou součástí.
V současné době je tvorba zahrad velmi pestrá, vlivy formální a přírodní zahrady se často prolínají. Na zahradu jsou kladeny veliké nároky. Je to místo oddechu, reprezentace, prostoru pro prožívání společenských událostí, ale také místo pro osobní záliby – pěstování, sběratelství rostlin a podobně. Tato funkční náplň zahradního prostoru vytváří podmínky pro uplatnění jak horizontálních, tak vertikálních architektonických prvků. Styl a způsob jejich provedení má podstatný vliv na obytnost a rekreační hodnotu tohoto prostoru. Napomáhají zahradu členit na jednotlivé části se specifickým posláním a podle přání i osobitým řešením.*
Text a foto
Ing. Drahoslav Šonský, CSc.,
zahradní a krajinářský architekt
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2016.
