Tímto článkem začneme miniseriál, který se pokusí alespoň částečně představit flóru Kypru, třetího největšího ostrova ve Středozemním moři a místa mimořádné biodiverzity rostlin i živočichů. Jeho flóra čítá bezmála 2000 původních druhů a zahrnuje i vysoký podíl endemitů. Jedná se rovněž o významnou turistickou destinaci pro návštěvníky, kteří cestují za přírodou a historií, ale i za koupáním v moři.
Z pohledu Botanické zahrady hl. m. Prahy představuje Kypr především velmi atraktivní botanickou lokalitu a díky spolupráci s tamními institucemi v oblasti ochrany přírody a rovněž kolegy v botanických zahradách také možnost významně obohatit sbírku a expozici flóry středozemních rostlin zde v Troji. Díky povolení ke sběru semen, mohla Botanická zahrady hl. m. Prahy na podzim roku 2018 a 2019 uspořádat sběrové expedice, během kterých se podařilo získat více než 150 nových druhů rostlin. Díky bohaté geografické členitosti, velké geologické pestrosti, rozdílnému úhrnu srážek v nížinách a horských oblastech a také rozdílným letním i zimním teplotám v nížinách a na horách se lze na Kypru setkat s velmi různorodou a pestrou vegetací. Nejvyšší vrchol pohoří Troodos, hora Olympos, sahá do výšky 1952 m n. m. a během zimy je zde bohatá sněhová pokrývka a teploty mohou klesat k –10 až –15 °C. Roční úhrn srážek zde činí zhruba 800–1000 mm, nejvíce prší od listopadu do března. Většina pohoří Troodos je pokryta lesem. Klima nížin je pak typicky středozemní, tedy s horkým a převážně suchým létem a mírnou zimou, během které spadne 400–600 mm srážek. Minimální teplota v zimě málokdy klesá pod 8 °C.
Rostlinná společenstva Kypru lze rozčlenit do těchto skupin:
Málokdy lze ovšem mezi jednotlivými společenstvy položit nějakou ostrou hranici. Jednotlivé typy často přechází jeden v druhý a mnohé druhy rostlin se mohou vyskytovat v několika různých společenstvech.
Zemědělská krajina
Bezmála 10 000 let nepřetržitého lidského osídlení krajinu Kypru výrazně změnilo. Zejména níže položené oblasti a údolí s řekami a potoky odtékajícími z pohoří Troodos se přeměnily takřka výhradně na zemědělskou krajinu plnou vinic, ovocných sadů, olivových a rohovníkových hájů. Velké popularitě se zde již od starověku těšilo právě pěstování rohovníku (karob, „svatojánský chléb“, Ceratonia siliqua). Až do 40. let 20. století byl karob dokonce považován za nejdůležitější zemědělskou plodinu Kypru. V současnosti už jeho význam značně poklesl, ale i tak populace těchto stromů čítá na stovky tisíc kusů. Plody rohovníku se používaly k výrobě potravin (karobová mouka, karobový sirup) a uplatnění našel i jako náhražka kakaa při výrobě čokolády či jiných pochutin. Bylo to ale rovněž důležité krmivo pro hospodářská zvířata a také významný prvek v krajině – stromy výborně snáší sušší a kamenité půdy a poskytují zvířatům vítaný stín. V zemědělské krajině Kypru nechybí samozřejmě ani olivovníky. Tyto tradiční užitkové dřeviny se na Kypru začaly intenzivněji pěstovat již během 2. tisíciletí před naším letopočtem. Na několika místech ostrova se dodnes nachází skupiny staletých exemplářů, které byly prohlášeny za chráněné a spadají pod péči státní organizace chránící kyperské lesy.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2023.*
Text a foto: Ing. Petr Hanzelka, Ph.D., Botanická zahrada hl. m. Prahy
