V první polovině července rozkvétají v prostorách Botanické zahrady hlavního města Prahy sbírkové kolekce lilií a denivek. Desítky kvetoucích odrůd těchto ušlechtilých a oblíbených rostlin, které se pěstují v kultuře již několik stovek let, každoročně přitahují pozornost široké veřejnosti.
Obsáhlou kolekcí lilií a denivek botanické zahrady v Troji, která se každoročně rozrůstá o nové kultivary, mohli milovnici těchto květin shlédnout začátkem letních prázdnin v rámci konání výstavy věnované těmto rostlinám. Pro návštěvníky akce byl připraven bohatý doprovodný program, prostřednictvím kterého se mohli blíže seznámit s těmito oblíbenými zahradními květinami.
Provázení po expozicích
Velkému zájmu návštěvníků se těšily prohlídky porostů rostlin s odborným výkladem. Kurátor sbírky lilií, RNDr. Vladimír Huml, se v úvodu svého výkladu zmínil o původním výskytu lilií v Evropě, Asii a Severní Americe, jejich historii pěstování a druhové rozmanitosti. Výška u některých druhů například nepřesáhne 30 cm, jiné nesou květy na více jak dvoumetrových stoncích. Průměr cibulí je od 2 – 20 cm. Květenství lilií se může skládat jak z jednoho tak až z 40 květů. Přestože je známo přibližně sto druhů botanických lilií, na venkovních plochách jsou převážně vysázeny jejich kříženci, které se dělí do několika skupin podle regionální i genetické příbuznosti. Pozornost návštěvníků nejvíce přitahovaly odrůdy ze skupiny tzv. orienpety, získané křížením čínských trubkovitých lilií s orientálními druhy z Japonska. Vyznačují se značnou výškou stvolů (180 až 250 cm), velikostí a počtem květů a výborným zdravotním stavem. Nejkrásnější pozdě kvetoucí lilie s nepřehlédnutelnými květy, se silnou a sladkou vůní, najdeme ve skupině orientálních hybridů. Bohužel nejsou v našich podmínkách zcela mrazuvzdorné. Naopak asijské hybridy se řadí mezi raně kvetoucí lilie.
Kultivary ze skupina La hybridy jsou pro své vzpřímené květy, které dobře odolávají transportu, pěstovány především k řezu. V průběhu prohlídky jednotlivých pěstebních ploch RNDr. Vladimír Huml seznámeni návštěvníky s nároky rostlin na stanoviště, půdu, výživu a jejich celoročním ošetřováním. Dostatek prostoru byl také věnován dotazům, které se týkaly především chorob a škůdců lilií.
Jednodenní krása
V sousedství největší pěstební plochy lilií, v areálu Jih se nachází kolekce jedněch nejvýznamnějších trvalek v Evropě a Severní Americe – Denivek. Přestože délka kvetení jednoho květu u většiny odrůd nepřesáhne jeden den, pro svoji nenáročnost se však staly oblíbenou rostlinou trvalkových výsadeb v soukromých zahrad a veřejných prostranstvích. Sbírka denivek je v zahradě vysázena v kultivarových záhonech a obsahuje přibližně 15 botanických druhů a 750 kultivarů z nichž přibližně jedna stovka pochází z českého šlechtění. Kurátorka sbírky, Ing.Iveta Bulánková, seznámila návštěvníky s členěním denivek do několika typů podle mnoha kritérií. Jedním z nich je velikost květů, kdy se denivky dělí na miniaturní, malokvěté a velkokvěté. Podle chování rostlin před a během zimy dělíme rostliny na dormantní, semievergreeny a stálezelené. Neméně zajímavé byly informace o současném šlechtění denivek, které je především zaměřeno na výšku rostlin, velikost, počet, tvar a barvu květů.
Jedinečná příležitost
Součástí doprovodného programu byla výstava barevných kreseb z anglické Elwesovy monografie rodu Lilium z let 1934 – 1940. Druhá světová válka zapříčinila, že toto neobyčejné dílo nabylo nikdy komerčně vydáno, existuje pouze ve třech exemplářích. Jeden z nich, díky svým dlouholetým mezinárodním kontaktům, získal známý milovník lilií Ing. Václav Jošt z Heřmanova Městce, který kresby po dobu konání výstavy zapůjčil botanické zahradě. Krásu kvetoucích denivek mohli návštěvnici výstavy obdivovat nejenom na venkovních plochách, ale i na fotografiích Ing. Ivety Bulánkové ve výstavním sále zahrady. Lilie a denivek se také staly součástí zajímavých květinových vazeb a dekorací, které vznikly v rámci ukázek aranžování s těmito oblíbenými rostlinami.
