Z původně lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže mnohem lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny, se stal tzv. Model Živá krajina, jenž se může uplatnit v celé republice. Předseda spolku Živá voda Jiří Malík usiluje o lepší vodní režim v krajině téměř dvě desetiletí. Od té doby vzniklo know-how, které mohou sdílet obce i jednotlivci a s pomocí konkrétního příkladu, jednotné metodiky i počítačového programu mapovat a navrhovat klimaticky odolnější krajinu, řekl Malík ČTK na konferenci Živá krajina pro jižní Moravu ve Křtinách na Blanensku.
Odborníci dlouhodobě poukazují na problémy české krajiny, která nedokáže zadržet vodu. Způsobené je to především stylem hospodaření na polích a v lesích v mnoha posledních desetiletích i zásahy, které měly v minulosti naopak za cíl z krajiny vodu odvést. Ve Zdoňově a Křinicích na Náchodsku by se mohla krajina už brzy reálně proměnit. "Začali jsme dělat opatření, která nepotřebují stavební povolení. Státní fond životního prostředí nám také přispěl na projektovou dokumentaci, kterou projednáváme s klíčovými vlastníky a do konce června bychom měli mít stavební povolení. Věříme, že během roku začneme dělat všechno, aby na sebe jednotlivá opatření navazovala. Město a státní správa se změnami souhlasí, drobnější vlastníci půdy také, líbí se jim to. Trochu jsme se zasekli s jedním velkým vlastníkem. Uvidíme, jestli to dopadne, nebo ne," řekl Malík. Podle něj nejsou nyní dotační tituly nastavené tak, aby z toho měli zemědělci zřetelný prospěch, proto musí být pro změny dostatečně nadšení.
Spolek Živá voda postupně pracuje na tom, aby se podařilo ideálně proměnit českou krajinu jako jeden celek a aby vznikl komplexní plán adaptace pro celé území, a to jak pro volnou krajinu, tak pro zastavěná území. Mezi pět kroků, které k tomu mají vést, patří plošné navrácení území vodě, která jí dříve patřila, jde tedy p mokřady, meandrovité toky řek či údolnice v orné půdě. Dále jsou to opatření, která zajistí zvětšení objemu vody, kterou dokáže krajina zadržet. Dalším krokem je snížení rychlosti odtoku vody z krajiny, také zvýšení podílu zeleně v krajině. A posledním krokem je transformace lesnictví a zemědělství, aby se do půdy vrátil život a půda dokázala pojmout více vody.
Spolupracovníci se s podporou spolku pustili už do řady projektů, které jsou v různé fázi rozpracovanosti. Neustále přibývá vyškolených dobrovolníků, kteří se mohou stát koordinátory ve své obci či blízkém okolí. Podle Malíka lze Model Živá krajina postupně replikovat na území celého Česka a díky dobrovolníkům a počítačovému programu půjde o výrazně rychlejší a levnější cestu, než kdyby se na přípravě podílely specializované projekční firmy. "Studie proveditelnosti jsou rozpracované pro 3000 kilometrů čtverečních, hotové jsou pro 300 kilometrů," řekl Malík. Ideální je podle něj řešit komplexně území celého povodí o velikosti alespoň deseti až 20 kilometrů čtverečních. Mapu projektů i další informace o proměně krajiny lze najít na webu Společně proti suchu. Studie proveditelnosti slouží jako podklad pro jednání s obcemi, státní správou a vlastníky a také jako základ projektu.
K rychlosti sběru dat a tzv. konturování krajiny má přispět i dotace ministerstva životního prostředí, díky němuž může být v projektu využita umělá inteligence. "Bude konturovat krajinu, tedy vnášet do ní nové linie, na základě daných parametrů. Také umělou inteligenci učíme hledat meliorace na základě dálkového průzkumu země. A dobrovolníci nám mohou pomoct sbírat data o všech melioračních zařízeních, když je objeví v terénu. Odborníci pak obrovské množství dat mohou zpracovávat," řekl Malík. Podle něj může být při dostatečné výpočetní kapacitě celé Česko takto "nakonturované" za deset let.
Bez adaptace krajiny na projevy klimatické změny lze podle odborníků očekávat čím dál vyšší škody v různých odvětvích. Zatím jsou vidět především v zemědělství či lesnictví, ale mohou mít velký dopad i na průmysl, na turismus a problémem může být samotná dostupnost pitné vody.*
Zdroj: ČTK
