V letech 2018–2021 byl sledován výskyt predátorů v porostech zeleniny a jejich význam na regulaci škůdců. V prvních třech letech byla početnost střední až vysoká, v roce 2021 byl výskyt vlivem chladného a deštivého jara nízký. Při regulaci škůdců jsou nejvýznamnější slunéčka, pestřenky a dravé bejlomorky, ostatní predátoři mají malý vliv.
Pěstování zeleniny v (nehostinných) monokulturách, nedostatek selektivních insekticidů v kombinaci s vysokým výskytem škůdců v některých plodinách vedou k tomu, že vliv predátorů na početnost škůdců je zpravidla nízký. Pravidelně se uplatňují pouze druhy s dobrou disperzní schopností, které dokáží překonávat značné vzdálenosti mezi refugii a pozemky se zeleninou. Z predátorů se jedná o dospělce slunéček a pestřenek, pro které jsou porosty polní zeleniny atraktivní pouze při výskytu mšic. Pokud se ale v krajině nachází dostatek kvetoucích rostlin, zdrží se samice pestřenek na lokalitě delší dobu a vykladou více vajíček. Obdobné je to s dalšími druhy predátorů. V pestré krajině je vyšší samoregulační schopnost agroekosystémů, než ve stanovištně chudé, tzv. zelené poušti. Bohužel s aktivní podporou užitečných organismů se v návrhu nových AEKO opatření při pěstování zeleniny na období od roku 2023 nepočítá přesto, že existují velice ambiciózní plány na redukci spotřeby pesticidů i podporu biodiverzity (Green deal). Pokud se do budoucna nic nezmění, lze spoléhat na pomoc predátorů pouze při regulaci mšic, ostatní škůdce bude nutné řešit kombinací mechanických a chemických způsobů ochrany.
Text a foto Ing. Kamil Holý, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2022 s tématem měsíce Zelinářství.