Polní experiment byl proveden na jedenáctiletých stromech odrůdy třešně Sweet Early naroubovaných na podnož Gisela 5. Sad byl založen v roce 2008 ve sponu 4 x 2,5 m v lokalitě Ostroměř (východní Čechy). Experiment probíhal v letech 2019–2020. Obsahoval tři varianty závlahy: 1) kontrolní nezavlažovanou – ETc 0; 2) pokrývající evapotranspiraci z 50 % – ETc 50; 3) pokrývající evapotranspiraci ze 100 % – ETc 100. Požadované množství vody bylo aplikováno kapkovou závlahou podle vypočtené evapotranspirace. Byl hodnocen vegetativní růst vyjádřený plochou průřezu kmene (TCSA), termín zrání plodů a kvalitativní vlastnosti plodů ve třech závlahových variantách. Analýzy plodů byly provedeny v sedmi termínech v průběhu vývoje plodů. Byla hodnocena velikost, pevnost plodů, barva plodů (Agrosta Winterwood, Francie) a obsah refraktometrické sušiny (Hanna HI 96801). Bylo vyhodnoceno poškození květů pozdními jarními mrazy a vliv závlahy na množství vyvinutých plodů.
Třešně vykázaly pozitivní účinek na různé zavlažovací dávky s ohledem na vegetativní parametry se zvýšením úrovně zavlažování. Množství vody dostupné pro růst buněk je důležitým faktorem regulace vegetativního růstu rostlin. Větší průřez kmene mohl být způsoben vyšším vstřebáváním vody a živin z půdy, lepší translokací asimilátů a produkcí hormonů z kořenů a jejich lepším transportem přes lýko. Naměřené vyšší hodnoty vegetativních parametrů (TCSA) získané při vyšších úrovní zavlažování jsou ve shodě s výsledky Cigdema et al. (2008), kteří se zabývali účinky různých úrovní zavlažování na vegetativní růst, tvorbu pupenů a kvalitu plodů třešní v západní části Turecka. Tam bylo pozorováno, že nárůst vegetativních parametrů vykazoval paralelismus se zvýšením dávek vody. Nižší závlahové dávky sice snížily vegetativní růst, ale nárůst poměru LP : P mohl negativně ovlivnit velikost plodů (Blanco et al. 2020). Menší velikost plodů byla naměřená u třešní se sníženou závlahou v roce 2020, kdy byla násada plodů ovlivněna pozdním jarním mrazem. U variant se sníženou závlahovou dávkou bylo více vyvinutých plodů z nepoškozených květů, což způsobilo nárůst poměru LP : P. Naproti tomu v roce 2019 byla násada plodů vysoká a v plně zavlažované variantě došlo ke zmenšení plodů kvůli nižšímu propadu kvůli dostatku vody. Stromy sice podržely násadu plodů, ale vzhledem k jejich vyššímu počtu byly menší než plody variant se sníženou dávkou vody, kde byl vyšší propad plodů. Množství závlahové vody mělo vliv i na zrání a vybarvení plodů. V obou letech byly plody bez závlahy více vybarvené než zavlažované stromy. Na to měl pravděpodobně vliv dostatek vody v zavlažovaných variantách, u kterých se prodloužila doba aktivního růstu a dozrávání plodů. Použité varianty závlahy musí být opakovaně zkoumány v dalších letech a blíže vyhodnoceny s ohledem na výnosové parametry.
Text a foto Ing. Pavol Suran, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 6/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.