Zahradnický výzkum v Průhonicích, jehož součástí se později stalo i rostlinolékařství, započal v roce 1927, kdy český stát odkoupil zbankrotované panství hraběte A. E. Silva Taroucy a výnosem ministerstva zemědělství zde zřídil Výzkumnou stanici pro okrasné zahradnictví, do jejíhož majetku převedl Průhonický zámek a statek, zámecký park s pomocnými pozemky a zahradami s rozsáhlými sbírkami dřevin, trvalek, skalniček, letniček a cibulovin.
Stanice vznikla jako součást Státních pokusných objektů zemědělských, které sdružovaly ještě Státní výzkumnou stanici ovocnářskou a pokusnou zahradu ovocnou v Průhonicích a Státní pokusnou zahradu zelinářskou v Průhonicích.
V roce 1945 byl pod správou Československých státních statků (ČSSS) a jeho odborem Oseva zřízen ČSSS – Výzkumný ústav zahradnický v Průhonicích. Po zrušení Osevy v roce 1951 byly ovocnářský a zelinářský výzkum přesunuty do Holovous a do Olomouce a ústav pod názvem Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích (VÚOZ) přešel přímo pod řízení Ministerstva zemědělství. Po skončení činnosti Československé dendrologické společnosti v roce 1954 byla do majetku VÚOZ převedena spolková zahrada Na Štípence s jedenácti tisíci taxony dřevin a trvalek a byl tak vytvořen základ pozdější Dendrologické zahrady. V roce 1955 byl ústav převeden pod správu Československé akademie zemědělských věd (ČSAZV).
Text a foto
Ing. Josef Mertelík, CSc.
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2018.
