Pod pojmem údržba zeleně rozumíme další činnost, navazující na založení vegetačních prvků a zahrnující v sobě veškeré výchovné zásahy – probírky dřevin, likvidace letniček, kosení trávníků apod. Jde tedy o úkony, při nichž vzniká tzv. odpadní produkt – bimasa, která se buď kompostuje – v tom lepším případě (např. pokosená tráva či bylinné zbytky), případně se spaluje na hromadách – v tom horším případě (větve a dřevěné zbytky z probírek). S přijetím zákona o dopadech se musí řešit i problém této odpadní biomasy, chceme-li se zařadit mezi kulturní země Evropy.
Na druhé straně velmi rychle ubývá cenné suroviny využívané především zahradníky – rašeliny. Bez rašeliny a jejích substrátů si dnes nedovede nikdo představit např. školkařskou výrobu, pěstování trvalek, okrasných dřevin apod. Je zcela zřejmé, že nejen naše, ale i celosvětové zásoby této organické hmoty nejsou nevyčerpatelné. Proto se hledá odpovídající surovina, která by rašelinu nahradila nejen z hlediska svého složení, ale také ekonomického. Zkoušejí se např. dřevěné štěpky, humus z borky, kompost, případně další méně známé materiály, jako např. kokosová vlákna, plevy z rýže atd.
Štěpkování odpadního dřeva
Velmi zajímavou surovinou pro přípravu zahradnických substrátů se jeví dnes dřevěné štěpky a dřevní drť (dřevěná vlákna). Nejvhodnější štěpka je z měkkého jehličnatého dřeva (smrku, borovice, modřínu). Materiál vzniká jednak při zpracování dřeva na pilách, kde se může prosívat na frakce od 3 do 6 mm, jednak může být připraven zpracováním dřevní hmoty z výchovných zásahů. Výroba je poměrně málo náročná na energii a dnes existuje celá řada strojů a zařízení na štěpkování odpadního dřeva. Další výhodou štěpky je, že neobsahuje třísloviny, jako tomu může být např. u substrátů připravovaných s borkou.
Dřevěná štěpka se vyznačuje dobrou strukturální stabilitou a vysokým objemem pórů, což zabezpečuje dobré provzdušnění substrátu a jeho drenáž. Na druhé straně se však vyznačuje nízkou vodní kapacitou, což vyžaduje častější zálivku. U štěpky se projevuje značná imobilita dusíku, proto musí být dodáván ve formě dusíkatých hnojiv, nejlépe tekutých při zálivce. Vhodné je do směsi přidat kejdu. V každém případě je velkou předností štěpky její nízká cena, stálá kvalita a dobrá dostupnost materiálu.
Jako praktický příklad lze uvést poznatky z několikaleté aplikace štěpky do školkařských substrátů v některých školkách v Německu. Použitý substrát se skládal z 50% rašeliny, 30% kůrového kompostu a 20% štěpky. Příměsí zeminy bylo upraveno pH na hodnotu 6,0 a obsah dusíku na 0. To znamená, že dusík byl přidáván při zálivce. Takto připravený substrát lze použít jak pro dřeviny, tak pro trvalky Používá se od mladých rostlin až po hotové výpěstky, od řízkování a pikýrování až po hrnkování. Lze jej použít i pro rododendrony a další vřesovištní rostliny jen s tím rozdílem, že je nutné upravit pH.
Pro závlahu není nutná speciální úprava systému. Velmi dobře se osvědčila dobrá drenážní účinnost štěpky a odolnost substrátu proti vyplavování a jeho strukturální stabilita. Velkou předností je, že se na povrchu díky vrchní zálivce nevytváří škraloup, mech ani houby. Opakované použití substrátu se rovněž jeví jako velmi dobré – podstatně lepší než běžně používaný zemitý substrát.
Dřevitá drť
Další velmi významnou alternativou při nahrazování rašeliny je dřevitá drť. Stejně jako u dřevěné štěpky je třeba tomuto materiálu věnovat pozornost:
– poměr C : N, který je jednoznačně ve prospěch C, znamená, že nedostatek N musí být vyrovnán zvýšenými dávkami hnojiva
– často vysoká hodnota pH může vést k chlorózám způsobeným nedostatkem Fe
– malá vodní kapacita vyžaduje častou zálivku v malých dávkách.
Výzkumný ústav ovocnictví a školkařství v Sarstedtu v Německu ověřoval po několik let vliv podílu dřevěné drti na vývoj rostlin. Jako modelové rostliny byly vybrány Pyracantha coccinea, Prunus laurocerasus a Thuja occidentalis. Substrát byl tvořen dřevěnou drtí s podílem od 0% do 100% s přimícháváním do bílé rašeliny po 25%. Všechny varianty substrátu měly stejnou hodnotu pH (6,5 – 7,5). Současně – vzhleden k imobilitě , byl dodáván dusík ve dvou stupních hnojení:
a) v dávkách 0,3 a 0,5 g N/1 l,
b) v dávkách 0,5 - 0,7 g N/1 l.
Současně byl posuzován obsah vody v substrátu. Množství vody, využitelné pro rostliny, se pohybuje v rozpětí:
100% rašelina.............................................26 % vody
25% podíl dřevěné drti..............................25 %
50% podíl dřevěné drti..............................21 %
100% dřevěné drti.....................................15 %
S přibývajícím podílem dřevěné drti klesá množství vody v substrátu a rostliny musí být tak častěji zavlažovány menším množstvím vody, jsou chráněny před stresem ze sucha a současně nedocházelo k vyplavování živin.
Pozitivní výsledky
Substrát tvořený dřevěnou štěpkou, případně dřevěnou drtí se dobře hodí pro dřeviny a trvalky. Jedinou výjimku tvoří pouze kapradiny. Stejnou směs lze použít pro rododendrony, pouze je třeba upravit pH. Substrátu lze použít jak pro mladé rostliny, tak pro hotové výpěstky: u trvalek se používá přímo do kelímků (např. Sedum, Polygonum), k pikýrování mladých rostlin (rovněž v Quickpot platech) a k hrnkování mladých dřevin.
Hnojení se provádí jako bodové, přímo při mechanizovaném hrnkování. Používá se neobaleného zásobního hnojiva (s délkou trvání sedm až osm měsíců), např. holandský Osmocote, či český Silvamix. Potřebné následné přihnojování u dlouhodobějších kultur se provádí přímým nasypáním na kontejnery.
Rostliny v kontejnerech lze zavlažovat kruhovými postřikovači, u popínavých rostlin a ovocných dřevin kapénkovou závlahou, u trvalek tryskami. Přizpůsobení závlahového systému substrátu není potřebné. Substrát se osvědčil svojí dobrou drenážní účinností strukturní stabilitou. Na vrchní ploše se nevytváří žádný škraloup, mech ani houby. S výhodou lze substrát používat opakovaně na rozdíl od běžně používaných zemitých substrátů.
Na základě hodnocení rostlin se jeví jejich celkový vývoj použitím substrátu s dřevěnými štěpkami i dřevní drtí pozitivně, jak vyplývá z hodnocení délkového přírůstu výhonů např. u Prunus laurocerasus:
Podle zjištěných výsledků lze tedy říci, že podíl dřevěné štěpky, případně dřevní drti, se jeví v některých případech dokonce lépe, než substrát rašelinný.
Dřevěné štěpky i dřevní drť jsou významnou alternativou jako přídavný materiál do substrátů pro trvalky, okrasné dřeviny a rovněž do uzavřených kultur s extenzivní závlahou.
Každoročně vzniká z různých činností v ovocnictví, ale i v údržbě zeleně velké množství dřevní hmoty i další biomasy (např. tráva), kterou nelze nijak zužitkovat. Jako jedna z racionálních možností se jeví technologie zpracování biomasy na štěpky či drť. Tento materiál je na základě mnoha pokusů velmi vhodný jako náhrada rašeliny do různých substrátů. Tím lze podstatně snížit spotřebu této suroviny, jejíž zásoby nejsou nevyčerpatelné. Zavedením technologií na zužitkování biomasy lze vyřešit hned tři problémy najednou:
1. přispět k šetření přírodních zdrojů rašeliny,
2. zabezpečit dostatečné množství suroviny pro široké spektrum zahradnických činností,
3. přispět k celkovému zlepšení ekologické situace u nás – naprostým respektováním zákona o odpadech a tím se přiblížit o krůček k Evropě, kde mimochodem podobná opatření platí již delší dobu.
