Využití metod dálkového průzkumu Země v lesnictví

Světové terestrické ekosystémy uloží ročně 21 až 26 miliard tun uhlíku a více než z poloviny se na tom podílejí lesy. V lesních ekosystémech probíhá více než 90 % celkových toků uhlíku mezi souší a atmosférou. 

Tím, že lesy vážou velké množství atmosférického oxidu uhličitého (CO₂), hrají důležitou roli v globálním uhlíkovém cyklu a nabízejí nástroj ke zmírňování dopadů klimatické změny. Současně však rychlá změna klimatu ohrožuje jejich stabilitu a resilienci, což snižuje jejich dlouhodobou schopnost vázat CO₂.

Funkce lesů v České republice je primárně hospodářská. Produkce dřevní suroviny, zejména smrkové, má důležitý význam pro místní ekonomiku. Kromě svojí ekonomické hodnoty lesy poskytují celou řadu mimoprodukčních, tzn. společensky a ekologicky významných funkcí a služeb (např. vodohospodářská, půdoochranná, rekreační, klimatická, krajinotvorná či reprodukční), které však nejsou dostatečně ekonomicky oceněny.

Prioritním zájmem státu, vlastníků lesů i jejich uživatelů by mělo být udržitelné hospodaření a podpora jejich prosperity a schopnosti poskytovat široké spektrum produkčních i mimoprodukčních funkcí prostřednictvím vhodných zásahů. Tento cíl je také významně akcentován v nové Lesní strategii EU do roku 2030 (EU, 2021).

Funkce lesů lze hodnotit různými způsoby. Zajímavé možnosti nabízejí metody dálkového průzkumu Země. Tým vědců z několika institucí při řešení výzkumného projektu TAČR Kappa TO01000345 „Plnění produkční a regulačních funkcí lesa v minulosti, současnosti a budoucnosti – co lze očekávat od lesních ekosystémů ovlivněných klimatickou změnou?“ zpracoval certifikovanou metodiku Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ).

Zdroj: VÚLHM

Ilustrační foto: lesy kolem Vltavy ve středních Čechách, autor Jan Řezáč