Letničkové záhony by měly být ve veřejné zeleni měst a obcí pomyslnou třešničkou na dortu. Můžeme si je dovolit tam, kde je v reprezentativním stavu stromové i keřové patro, cestní síť, trávníky a mobiliář parku. Intenzita péče o zeleně zde musí být natolik na výši, aby dovolila umístit tak náročný prvek, jakým letničkový záhon bezpochyby je.
Městská část Praha 5 patří rozlohou mezi největší městské části Prahy. Odbor městské zeleně (OMZ) se stará cca o 80 hektarů parků, dětských hřišť a ostatní veřejnou zeleň rozmístěnou po celé městské části. Patří sem významné parky (Portheimka, Sacre Coeur, vrch Mrázovka, Klamovka, Santoška a mnoho dalších), 57 dětských hřišť a téměř 50 menších ploch zeleně.
Zeleň na Praze 5 je rozdělena do tří území – centrum, západ, jih a je spravována třemi zahradnickými firmami na základě smlouvy o dílo na dobu pěti let. Většina letničkových záhonů se nachází v lokalitě Praha 5 centrum v parcích centrálního Smíchova poblíž Anděla. Nejvíce jich je v parku na náměstí 14. října – kolem objektu metra, ve zvýšeném záhonu mezi chodníky podél parku Portheimka a v parku u Medvědí fontány. Další záhony jsou na Arbesově náměstí a při ulici V Botanice.
V rámci péče o zeleň je zajišťována pravidelná údržba ploch včetně realizace nových výsadeb a investičních akcí (rekonstrukce parků, dětských hřišť apod.). Do působnosti OMZ patří dále čistota města (kontejnery, nádoby na tříděný odpad, čistota chodníků a ostatních ploch). Tři zaměstnanci OMZ mají dohled a kontrolu nad oblastí čistoty a jeden pracovník se stará o agendu týkající se veřejné zeleně.
Historie a důvody zakládání
Každý ze záhonů udržovaných městskou částí Prahy 5 má jinou historii. Ve zrekonstruovaném parčíku na náměstí 14. října měly být dle projektu záhony růží, záhony letniček však nabízejí daleko větší pestrost, a to jak v průběhu jednotlivých let (změnou sortimentu), tak v průběhu roku (nakvétáním jednotlivých druhů). Na jaře zde kvetou cibuloviny a dvouletky, v letních až podzimních měsících můžeme obdivovat různobarevné letničkové druhy. Vyvýšený záhon mezi chodníky podél parku Portheimka byl například osázen letničkami jako provizorní řešení mezi odstraněním nevhodné keřové skupiny a rekonstrukcí plochy. Z finančních důvodů rekonstrukce dosud nebyla zahájena, ale záhony letniček zde již získaly svou pozici.
Funkce letničkových záhonů ve veřejné zeleni
Na první pohled mají letničkové záhony ve veřejné zeleni pouze okrasnou funkci, oživují svými barvami a tvary prostory měst. Další funkce jsou možná méně zřejmé, ale zcela jistě stejně důležité. Patří sem například vzdělávací funkce. Součástí parků jsou nejenom stromy a cesty, ale i rostliny, které často ani neumíme pojmenovat, přitom je známe např. ze soukromých zahrádek.
V centrech měst každodenním rytmem povinností pomalu zapomínáme, jak se střídají roční období a rozkvétající záhony nám tento cyklus připomínají. K letničkovým záhonům je přitahován hmyz, v průběhu léta se zde ve velkém množství objevují motýli, včely a čmeláci. V teplých měsících jsou záhony pravidelně zavlažovány (ať už ručně nebo pomocí automatické závlahy), tím dochází k osvěžování vzduchu v jejich okolí. Některé druhy letniček velmi příjemně voní, např. Nicotiana alata.
Plochy listů rostlin zachytávají prach a jiné nečistoty a čistí tak vzduch, který dýcháme.
Každý ze záhonů navíc nabízí jiný způsob relaxace. Na Arbesově náměstí nebo v parčíku nám. 14. října si lze sednout na lavičku a ocitnout se v klidové zóně obklopené květinami. Dvě stě metrů dlouhý vyvýšený záhon pak při procházce stále přitahuje naše oči.
Letničkové záhony dokáží výrazným způsobem oživit a rozzářit tvář různých částí parku a k jejich založení není potřeba ani stavební povolení ani velké množství finančních prostředků.
Založení a ošetřování záhonů
Výsadbu a ošetřování záhonů provádějí zahradnické firmy na základě dlouhodobých smluv. Díky ukončenému výběrovému řízení jsou na Praze 5 v současné době nově uzavřené smlouvy na příštích pět let.
Výsadbové plány připravuje vždy odborník, který musí rozumět nárokům jednotlivých rostlin, zná jejich habitus a barevnou rozmanitost, dobu a délku trvání jejich kvetení, konkurenceschopnost, odolnost vůči chorobám a škůdcům apod. Na Praze 5 připravuje výsadbové plány OMZ, jinde to mohou být zahradní architekti nebo zahradníci externích firem.
Před výsadou musí být záhon vždy dokonale připravený – bez plevelů, důkladně vyhnojený s kyprou zeminou a nejlépe přidaným kompostem. Všechny rostliny by měly být řádně označeny – málokdo totiž stoprocentně rozezná mladé sazenice od sebe. Předchází se tak pomíchání květin, aby při výsadbě nepřišly např. největší dopředu anebo všechny modré květy na jedno místo. Rostliny je lépe sázet v hustším sponu, aby se co nejdříve zapojily a při případném úhynu některých jedinců nevznikaly prázdná místa. Po výsadbě se záhony obryjí a odstraní se přebytečný travní drn (kantování). Po zbytek léta a začátkem podzimu zahradníci zalévají a odstraňují odkvetlé či poškozené části rostlin. Pravidelně je prováděna zálivka a přihnojování, v případě potřeby se záhony plejí nebo chemicky ošetřují proti vyskytujícím se chorobám a škůdcům (padlí, mšice apod.).
Nutnost pravidelné závlahy
V horkých letních měsících se většina záhonů snadno přehřívá, především díky jejich soustředění do menších parků v centru Smíchova. V červenu až srpnu je nutné vyčlenit jednu pracovní sílu na jejich pravidelnou údržbou. Na části ploch s letničkovými záhony je zavedena umělá závlaha, na plochách bez automatické závlahy je voda čerpána hadicí z hydrantu. Efekt čerstvě zalitých záhonů je pro kolemjdoucí velmi příjemný – zvlhčeným vzduchem je snižována prašnost. Procházející lidé se tedy nezastavují jen proto, aby se pokochali pohledem na záhony, ale i kvůli možnosti nadýchat se chladnějšího vzduchu. V teplých letních dnech se zalévá každodenně, v období 35stupňových veder i dvakrát za den. Velké záhony jsou zalévány navíc hadicí z cisterny.
Kompozice záhonů
Ještě před několika lety byly letničkové záhony poměrně fádní záležitostí. Objevoval se v nich pouze Tagetes patula v různých barvách, zářivě červená Salvia splendens ´Libochovický oheň´ případně Begonia semperflorens. Vysazovány byly do geometrických tvarů, směs jednotlivých rostlin v ploše se zdála být nepřípustnou. V letničkových záhonech se odrážel styl souvislých porostů jalovců oživených tu a tam stříbrným smrkem, nápad a kompozice nebyly důležité.
Dnes je situace zcela jiná. Záhony po celé Praze, ale i jiných městech jsou barevné, stylově různorodé se širokým sortimentem letniček mnoha kultivarů. Trendem je používání jednoletých trav. Plochy jsou rostlinami výškově členěny a jednotlivé druhy jsou vysazovány v mixech vedle sebe. Celkovým efektem je pak jakýsi řízený chaos. Kompoziční styl používaný ve výsadbách na Praze 5 by se dal označit za přírodní. Výsadby nejsou koncipovány do pravidelných tvarů – letničky jsou spíše ve smíšených skupinách. Používáním kontrastních barev (žlutá – modrá, oranžová – fialová, zelená – červená) jsou na záhonech tvořeny výrazné prvky, které upoutávají na první pohled. Kontrastní jsou i struktury jednotlivých druhů, kompaktnost Salvia farinacea nebo Tagetes tenuifolia narušují klasy Pennisetum a květenství na dlouhých stoncích Verbena x bonariensis. Kombinováním velmi časně kvetoucích letniček s druhy kvetoucími v pozdním létě dochází k dynamickým změnám barev, tvarů a textury květů na jednom místě.
Sortiment používaných letniček
Ze sortimentu letniček, které se v minulých několika letech objevily na záhonech v Praze 5 se nejlépe osvědčily například Verbena x bonariensis – vysoká dominantní letnička, která tvoří optimální vysoký střed záhonů laděných ve fialových tónech. Velmi dobře roste, nevadí ji horké a suché letní dny a je silně konkurenční. Salvia farinacea (´Gruppenblau´ – tmavě modrá, ´Silber´ – bílá) také patří k velice odolným a výrazným letničkám, svou výškou 80 cm patří mezi dominanty. Rudbeckia hirta ´Prairie Sun´se osvědčila minulý rok díky dlouhému období kvetení a kontrastním barvám (okvětní lístky jsou světle žluté s oranžovými pravidelnými paprsky, střed květenství je výrazně světle zelený). Tagetes tenuifolia – aksamitníky zůstávají stále populární. Objevují se rostliny s jemnějším habitem v širokém sortimentu barev. Překvapením minulého roku byla Zinnia elegans – květina ze záhonů našich prababiček, která už dávno vyšla z módy. V dlouhém záhonu se ostálka stala výraznou kvetoucí dominantou téměř po celou sezónu. Mezi neúspěšně použité rostliny patří např. Centaurea cyanus použitá v loňském roce ve velkém záhonu na náměstí 14. října. Během několika málo týdnů podlehla houbové chorobě a žádné chemické ošetření nezvrátilo její rychlé vymizení.
Pár dní po výsadbě letniček navíc přišlo silné krupobití a hned na začátku sezóny tak byly eliminovány druhy s křehkou stavbou nadzemních částí nebo s velkými listy (Iberis umbellata, Matthiola incana).
Proměny záhonů během roku
Záhony jsou vysazovány a obnovovány tak, aby po celý rok byla zajištěn jejich pohledová atraktivnost. Z důvodu obsazení ploch kvetoucími druhy po celou sezónu se využívá kombinace cibulovin s dvouletkami a následně letniček. Trvalky by možná nahradily část náročné práce s výsadbou, nicméně by jsme se připravili o výrazný jarní efekt cibulovin a dvouletek. Záhony by tak byly stále stejné. U letniček je také většinou efekt kvetení daleko výraznější než u trvalek.
Ihned zpočátku jara lze sledovat trsy dvouletek připravených k rozkvětu a mezi nimi rašící cibuloviny. Většinou se jedná o různě barevné kombinace tulipánů ( Tulipa F1 hybridy) a macešky Viola x wittrockiana anebo pomněnky Myosotis sylvatica. Efekt kvetení tulipánů je sice poměrně krátkodobý, zato ale přichází v nejdůležitější období. V době, kdy se většina ostatních rostlin teprve probouzí po bílé nebo šedivé zimě, barevnou záplavu květů jistě všichni ocení. Během dvou dnů po odkvětu a likvidaci předešlé výsadby se zde objeví drobné rostliny, které po další dva týdny nejsou příliš atraktivní. Po zapojení začínají vykvétat nejranější druhy, postupně během léta vrcholí doby kvetení ostatních druhů a záhon se tak výškově, barevně i tvarově promění. Ze zkušeností u nás, z jiných částí Prahy a dalších měst je zřejmé, že vhodnější je používat do jednoho letničkového záhonu více druhů rostlin. Především proto, že v případě napadení chorobou či škůdcem určitého druhu je nahrazen druhem jiným, který vyplní uvolněné místo.
Likvidace letniček probíhá většinou ve fázi dokvétání některých druhů a často se objevují reakce lidí, proč s tím ještě nepočkáme. Bohužel pokud chceme příští rok záhon rozkvetlých tulipánů a pomněnek, nelze čekat.
Vandalismus
Zkušenost s vandalismem nebo spíše s jeho absencí v rámci letničkových záhonů je až překvapující. Zvláště pokud vezmeme v úvahu opakované a rozsáhlé demolice mobiliáře ve stejných parcích, kde jsou umístěny. V roce, kdy byly součástí jednoho záhonu Pelargonium peltatum, se občas místo nich objevil prázdný důlek. Jinak je občas vidět pouze děti utrhnout kvítek nebo psa proběhnout výsadbou.
Z letošního pobytu v Paříži a především z jeho parků jsem si přivezla zajímavý inspirující nápad. Byly zde rozmístěné velmi dobře zpracované informační cedulky k letničkovým záhonům – jednoduchá barevná kresbička s náčrtkem rozmístění a jmény jednotlivých květin v latině a francouzštině. Podobné cedulky by se v roce 2007 mohly objevit i u našich letničkových záhonů. Stanou se tak nejenom prvkem okrasným, ale i naučným.
