Cílem této studie bylo zjistit účinnost metody matení samců nesytky rybízové a metody hromadného vychytávání v podmínkách České republiky. Testování probíhalo v letech 2008 až 2011. Metoda matení pomocí feromonových odparníků Isonet Z (300 ks/ha) byla testována na dvou lokalitách (obě 4 ha veliké) s rozdílným počátečním napadením (19 a 3,75 %). Účinnost byla hodnocena pomocí feromonových lapáků s desetinásobným množstvím feromonu (typ funnel), pomocí potravních atraktantů a podle počtu poškozených výhonů zjišťovaných metodou rozstříhání výhonů. Metoda hromadného vychytávání pomocí feromonových lapáků (6 ks/ha) byla testována na dvou lokalitách různé rozlohy (1,6 a 4 ha) a s odlišným počátečním napadením (3 a 19,25 %). Účinnost byla hodnocena opět podle počtu poškozených výhonů housenkou. Metoda dezorientace byla částečně účinná na plochách s nízkým počátečním napadením, vyšší počet poškozených výhonů byl zaznamenán pouze v roce 2011 (3,75; 1,5; 1,75; 10,5 %). Hromadné vychytávání bylo účinné v obou výsadbách rybízu. Na lokalitě A se napadení průkazně nezvyšovalo (3; 2,5; 3,5; 5 %), na lokalitě B došlo v průběhu pokusu k průkaznému poklesu napadení z 19,25 % na 10,5 %.
Nesytka rybízová Synanthedon tipuliformis (Clerck, 1759) patří mezi nejdůležitější škůdce černého rybízu (Lánský a kol., 2005). Housenky vyžírají dřeň uvnitř výhonů. Napadené části vadnou a usychají. Dochází k oslabení a lámání výhonů. Tvorba poupat na napadených částech výhonů je nerovnoměrná. Postupně se snižuje životnost rostlin, výnos a kvalita (Šedivý a Kodys, 1957; Grassi a kol., 2005).
Způsob života ztěžují ochranu proti tomuto škůdci. Chemická ochrana proti dospělcům nesytky rybízové není možná, neboť období letu nesytek se shoduje s obdobím sklizně (Carlen a kol., 2006). Stádium vajíčka je krátké a ochrana proti housenkám pomocí insekticidů je velmi obtížná, protože larvy se po vylíhnutí rychle prožírají do výhonů a žijí skryté uvnitř (Scott a Harrison, 1979; Suckling a kol., 2005; Laštůvka, 2010). Efektivita pesticidů je také limitována nedostatkem účinných látek registrovaných v Evropě do rybízu a angreštu (Grassi a kol., 2002) a rovněž nejsou k dispozici přípravky s odpovídající ochrannou lhůtou (Lánský a kol., 2005). Jedinou efektivní a povolenou metodou ochrany je řez starých a poškozených výhonů rybízu. Přitom je nezbytné odstřihávat pruty u samé báze. V pahýlech 10–15 cm a delších je nesytka schopna vyvíjet se jako v normálních prutech (Pultar, 2010, osobní sdělení)
Využití feremonů
Identifikace feromonu nesytky rybízové (Voerman a kol., 1984) vedla k rozvoji alternativních metod ochrany využívajících tyto látky jak pro monitoring a hromadné vychytávání, tak i pro metodu matení samců (Suckling a kol., 2005). Metody ochrany založené na využívání feromonů jsou bezpečné jak pro životní prostředí, tak i pro lidské zdraví.
Principem technologie, pro niž se ustálily názvy „metoda dezorientace“ nebo „metoda matení“ (anglicky „mating disruption“ a „disorientation method“), je celoplošná aplikace syntetického samičího feromonu ve formě speciálních odparníků. Samci z několika řádů hmyzu (zejména motýlů), se při vyhledávání samiček řídí především čichem, tj. následují tzv. feromonovou vlečku, která se vine vzduchem od zdroje, „volající“ samičky. Samička uvolňuje feromon v krátkém období, kdy je připravena k páření. Samec vyhledává samičku podle zvyšující se koncentrace feromonu, avšak vlivem prosycení prostředí feromony není feromonová vlečka pro samce rozpoznatelná a samice zůstávají neoplozené. Dochází k výraznému poklesu reprodukce druhu na stanovišti a tím ke snížení jeho škodlivosti a posléze i populační hustoty (Ouředníčková a Falta, 2010).
Při metodě hromadného vychytávání samců (anglicky „mass trapping) jsou samci nalákáni a chyceni do feromonového lapáku se synteticky vyrobeným samičím feromonem. Následkem toho se snižuje jejich množství, je omezeno páření a samice kladou neoplozená vajíčka. Tím dochází k postupnému snížení populační hustoty a poškození rostlin (Koltun a Yarchakovskaya, 2006).
Cílem této studie bylo zjistit účinnost metody dezorientace pomocí odparníků Isonet Z proti nesytce rybízové v podmínkách České republiky. Je známo, že dezorientace funguje při nízké populační hustotě škůdce (Hluchý, 2007), proto jsme tuto metodu zkoušeli na dvou lokalitách s různým poškozením rostlin (3,75 a 19 %). Dalším cílem bylo zjistit účinnost metody hromadného vychytávání samců pomocí šesti lapáků na hektar. Při aplikaci 25 lapáků/ha v Bělorusku došlo ke snížení napadení až o 50 % (Koltun a Yarchakovskaya, 2006), toto množství lapáků však není příliš ekonomické. Tato metoda byla zkoušena opět na dvou lokalitách s různým napadením výhonů (3 a 19,25 %) a rozdílnou velikostí výsadby (1,6 a 4 ha).
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2011.
Text a foto Ing. Jana Ouředníčková, Ph. D., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
