V posledním období dochází k výrazným změnám pohledu na ošetřování půdy ve vinici. Ošetřování půdy musí respektovat zásady ekosystému vinice a především směřovat k co nejvyšší kvalitě hroznů. Ošetřování půdy ve vinici se ubírá cestou využívání různých systémů ozelenění nebo mulčování organických materiálů.
Klimatické podmínky, zejména úhrn srážek za vegetační období a rozdělení srážek během vegetace často neumožňují využívání celoplošného ozelenění vinice. Požadavky jednotlivých způsobů ozelenění půdy ve vinici ukazuje tabulka 1 podle KAUER a FADER (2007).
Systém černého úhoru
Potom přichází na řadu kombinace s černým úhorem ve vinici. Využívání černého úhoru ve vinici může mít svoje pozitivní, ale také výrazně negativní stránky. Celoplošný černý úhor byl zejména v minulosti jedním z tradičních způsobů ošetřování půdy ve vinici (obr. 1). V současné době však z našich vinic postupně mizí, protože negativní stránky tohoto systému výrazně převyšují stránky pozitivní. Pravidelné mechanické zpracování půdy, které se provádí při černém úhoru podporuje snižování obsahu humusu v půdě, vede k vymývání živin, podporuje utužení půdy a na svahovitých pozemcích vznik eroze.
Obsah organické hmoty je přitom velmi důležitým faktorem půdní úrodnosti a umožňuje také využívání různých způsobů ozelenění půdy. Organickou hmotu v půdě představuje humus. Teprve při dostatečném obsahu humusu je možné aplikovat ozelenění vinic, bez rizika výskytu stresu u révy vinné (tab. 2).
Při ošetřování vinice systémem černého úhoru je velmi nebezpečná možnost utužení půdy, které často vede k výskytu chlorózy (obr. 2 a 3). K silnému utužení půdy dochází především na těžkých a vlhkých půdách a při pohybu těžké mechanizace ve vinici (například rosiče při ochraně proti chorobám a škůdcům). V takových půdách dochází většinou k nedostatečnému provzdušnění a zvýšení obsahu CO2. Důsledkem je ve vápenatých půdách tvorba uhličitanů, které způsobují nedostupnost železa a výskyt chlorózy. Utužení půdy ve vinicích s černým úhorem vede také k negativnímu ovlivnění vývoje kořenového systému. Základ kořenového systému se u révy vinné vytváří do pátého až sedmého roku po výsadbě. Nové kořeny vyšších řádů, tzn. rozvětvení kořenového systému, se může vytvářet pouze tehdy, když je dobře vybudovaná primární osa kořenového systému. Jestliže je v horních vrstvách půdy ovlivněný vývoj kořenů utužením půdy nedochází k jejich kvalitnímu vývoji.
Pórovitost půdy
Základem utužení půdy je pojezd mechanizačních prostředků ve vinici v nevhodnou dobu, zejména při vlhké půdě (obr. 4 a 5), což je případ již zmiňované ochrany vinic. Kola mechanizačních prostředků výrazným způsobem utužují jednotlivé půdní vrstvy. Dochází k narušování struktury půdy a velmi negativnímu ovlivnění pórovitosti půdy, která má velký význam pro rozvoj kořenového systému a příjem vody a živin. Póry v půdě umožňují růst kořenového systému a zároveň ovlivňují hospodaření s vodou v půdě. Tabulka 3 ukazuje význam jednotlivých pórů v půdě. Pórovitost půdy také souvisí s půdním druhem. Písčité a lehké půdy mají velmi nízkou vodní jímavost. Půdy s větším podílem hlinitých částic mají největší podíl středních pórů, které umožňují dobré provzdušnění půdy a vodní jímavost. V jílovitých půdách je naproti tomu vysoký podíl mrtvé vody.
Celoplošný černý úhor vede proto k výraznému utužení půdy a tím zhoršování půdní struktury. Významný je také vliv na výskyt eroze na svazích. Eroze spočívá v odnášení půdních částic vodou nebo větrem. Čím jsou půdní částice menší a lehčí, tím lehčeji jsou odnášené. Nejvyšší náchylnost na erozi se projevuje u půd s velmi jemnými půdními částicemi. Půdy s větším podílem jílovitých částic a nebo také vyšším podílem humusu jsou odolnější k erozi. Ve vinicích na svazích je proto třeba aplikovat ozelenění meziřadí nebo mulčování organických materiálů jako ochranu proti vzniku eroze.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2011.
Text a foto doc. Ing. Pavel Pavlouček, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
