Vysočina má nejmenší plochu ovocných sadů v Česku

Přestože je Vysočina tradičním zemědělským regionem, v oblasti ovocnářství hraje pouze okrajovou roli. Plocha sadů se tu za posledních 25 let zmenšila téměř o třetinu.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo na Vysočině v roce 2023 evidováno 571 hektarů ovocných sadů, což je nejméně ze všech krajů České republiky. Za posledních 25 let klesla rozloha sadů v tomto kraji téměř o třetinu.

Statistici uvádějí, že zemědělství má v kraji dlouhou tradici, ale ovocnářství zde nikdy nebylo dominantním odvětvím.

Jabloně a slivoně tvoří většinu stromů

Z celkového počtu ovocných stromů na Vysočině tvořily:

• jabloně více než 50 %, konkrétně 38 400 stromů,
• slivoně včetně švestek přibližně 33 %, tedy 22 280 stromů,
• hrušní bylo přes 3 200,
• meruněk okolo 3 000,
• višní 2 850,
• třešní přes 1 900 stromů.

Nejmenší zastoupení měly broskvoně (103 kusů) a rybízové keře (350). Přitom v roce 2002 bylo na Vysočině ještě více než 15 700 keřů rybízu – jde tedy o výrazný úbytek této plodiny.

Produkce ovoce je zanedbatelná, výjimkou jsou švestky

Produkce ovoce na Vysočině je nízká. Sklizeň jablek v roce 2023 dosáhla pouze 130 tun, což představovalo 0,35 % celorepublikové produkce.
Většina ostatních ovocných druhů měla na celkové produkci v Česku podíl v řádu desetin procenta.

Výjimkou byly švestky, u kterých dosáhla Vysočina produkce 85 tun, což odpovídalo 2,3 % celostátního objemu.

Na celkové výměře ovocných sadů v Česku se Vysočina podílí pouze 1,4 %. Největší plochy sadů se nacházejí ve Středočeském a Jihomoravském kraji.

Zdroj: ČTK

Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová