Souhrn
Práce popisuje hodnocení vlivu kapkové závlahy na kvalitu a výnos jablek odrůdy ´Golden Delicious´ a ´Gala´ v lokalitě Velké Němčice (okres Břeclav). V průběhu čtyřletého sledování byl zjištěn pozitivní vliv na kvalitu a výnos jablek.
Summary
The work describes evaluation influence drip irrigation on decree and quality apple variety Golden Delicious and Gala in years 2008–2011 in locality Velké Němčice (district of Břeclav). During the four-year follow-up was found positive effects on quality and yield of apple.
V téměř každém současném moderním ovocnářském podniku hraje velmi důležitou roli závlaha. Tvoří důležitý agrotechnický prvek, který významně zvyšuje konkurenceschopnost a efektivitu produkce. S pomocí závlahy lze dosáhnout stabilních a vysokých výnosů nejkvalitnějšího ovoce. S odpovídajícím využitím vhodných závlahových systémů a jejich racionálním řízením lze mnohem snáze splnit nároky odběratelů (obchodních řetězců) na kvalitní a cenově oboustranně výhodnou produkci. Moderní a vysoce produktivní výsadby kvalitních odrůd jabloní se bez doplňkové závlahy neobejdou. Svůj velký produkční potenciál jsou plně schopny využít jen v doslova ideálních pěstebních podmínkách (výživa, hnojení, závlaha, ochrana, agrotechnické zásahy …). Opomenutí nebo zanedbání některé podmínky vede ke snížení kvality a také rentability výroby.
Jabloně patří k plodinám s velmi vysokou potřebou vody (cca 900 mm za vegetační období). I krátký časový nedostatek vody a živin v důležité růstové fázi se znatelně projeví na kvalitě a výši produkce. Proto se budují závlahové systémy i v podmínkách s ročním srážkovým úhrnem přesahujícím 1000 mm. Zde plní doplňkovou funkci, spočívající v dodávce okamžitě přijatelných živin a vody v době jejího momentálního nedostatku. Závlahy se budují také v oblastech s vysokým ročním srážkovým úhrnem, ale nerovnoměrně rozloženými srážkami během vegetačního období.
Soudobé výsadby jabloní se zavlažují převážně pomocí kapkové závlahy, která patří k nejmodernějším způsobům zavlažování sadů. Její nejvýraznější předností je přesně cílená aplikace vody přímo ke stromům. Voda je dodávána pouze do míst, kde je skutečně potřebná a rostlinami dokonale využitelná. Ve srovnání se závlahou postřikem lze docílit výrazné úspory vody – běžně 70–80 % (v závislosti na půdních podmínkách, druhu a stadiu porostu, dokonalosti řídicího systému ….). Výraznou výhodou kapkové závlahy je možnost dodávky hnojiv rozpuštěných ve vodě. Aplikace hnojiv je opět přesně cílená a proto i ekologická, dosahuje se téměř okamžitého účinku bez negativního ovlivnění necíleného prostoru a životního prostředí. Další výhodou kapkové závlahy je minimální vliv na pěstební operace. Potrubí s kapkovači, zavěšené na nosném drátu opěrné konstrukce nepřekáží při provádění pěstebních operací je snadno kontrolovatelné a přístupné pro případný servis.
Závlaha může být v činnosti v libovolnou denní dobu. Lze ji používat např. i při současném provádění chemické ochrany, protože neovlivňuje ovlhčení porostu a přístup strojů na pozemek. U jiných způsobů závlahy toto zpravidla není vůbec možné.
Závlaha postřikem se používá u nových výsadeb jabloní minimálně, zejména pro vyšší nároky na potřebu vody a energetickou náročnost. V případech, kdy pěstitel požaduje možnost využití klimatizační závlahy nebo vlhčení porostu, lze využít moderní varianty mikropostřiku nebo kombinace kapkové závlahy s mikropostřikem. Taková řešení se z ekonomických důvodů vyskytují velmi málo.
Metodika
Pokus je založen v sadu společnosti Sady Velké Němčice, s. r. o. Hodnocenými odrůdami jsou ´Golden Delicious´ a ´Gala´, vysazené v roce 2003. Experiment je prováděn ve čtyřech řádcích sadu. V každém řádku jsou vytyčeny čtyři pokusné úseky (parcely) o délce 50 m. Každý úsek je zavlažován rozdílným způsobem. Pro vyloučení vlivu lidského faktoru při dodávce vody a měření je rozdílnost dávkování vody určena typem nainstalovaného kapkovacího potrubí – resp. velikostí kapkovače. Závlaha je sledována ve třech variantách a čtvrtá varianta je kontrolní – nezavlažovaná.
Ing. Vladimír Veverka, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky
Článek byl odborně recenzovaný.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2012
